Strašnice a Solidarita - Historie

Podívejte se na čas cca 1:20, krásné záběry na Solidaritu a možná najdete i další části Prahy 10?

Bytová výstavba - Archiv ČT24 | Česká televize Stavba mládeže v Litvínově slavnostně zahájena (1947) — Nová sídliště v okrajových částech Prahy (1949) — Opravy památných a umělecky cenný domů v Jindřichově Hradci (1951) — Průmstav zrychluje práci, aby zajistil 40 tisíc nových bytů (1953) — Státní ústav pro pro...

Napadlo vás někdy, proč mají řadové rodinné domy ("řadičky") na Solidaritě sklon střechy právě 28 stupňů a vzdálenost (cca) 26 metrů? Je to náhoda? Rozmar autorů?
Není, je to záměr, výsledek propočtů tak, aby byla zajištěna co nejlepší osvětlenost obytných prostor a to nejen v letních, ale i v zimních měsících.
Je to reakce funkcionalistických architektů na běžnou praxi bytové výstavby kdy zatímco byty v horních patrech měli ozdravného světla dostatek, byty ve spodních často ne (navíc byly více vystaveny nepříznivým důsledkům provozu na ulici - hluk, prach). Solitérní vily ve velkých zahradách takovým problémů čelit nemusely, jenže touhou moderních architektů již nebylo jen projektovat vily pro bohaté, ale poskytnout důstojné bydlení spojující to nejlepší z obého - efektivitu bytové výstavby s přednostmi rodinného domu. Výsledkem je i na české poměry unikátní sídliště Solidarita - bydlení v zeleni s výhodami velkoměsta (který by si zasloužil nějakou formu památkové ochrany).
Bohužel v některých částech sídliště byl tento plán narušen pozdější výstavbou vysokých bytových domů, které však nebyly v původních plánech Solidarity.
Vedlejším efektem výškově pocitově nízkých domů (či bytů nastojato, chcete-li) je jejich příjemné lidské měřítko poskytující navenek domečkový vjem útulnosti, uvnitř však dostatek prostoru i pro vícedětnou jednogenerační rodinu (občas i vícegenerační).
Měli bychom se proto mít na pozoru před snahami střechy zvedat, stavět vikýře či úplně nová patra, která by oba tyto záměry (zamýšlený i nezamýšlený) nabourávaly. Jak to může dopadnou je vidět na rozbitosti zástavby na některých jiných pražských projektech zahradních měst, kde na jedné straně jsou sice rodinné domy zachovávající si útulnost nízkých RD s předzahrádkami, na druhé straně jsou i vyvýšené "pevnosti", kde místo předzahrádek jsou dlážděná parkoviště.
Připojená je ukázka výpočtu oslunění z publikace Rodinný dům v kooperativní stavbě (Ekonomisace, simplifikace a industrialisace nízkých staveb) od Františka Jecha z roku 1946. Tam autor zdůvodňuje přednosti efektivní zástavby rodinných řadových domů proti bytovým domům i solitérním RD a rozebírá různé možnosti realizace tohoto řešení rodinného bydlení.

Komentovana vychazka na Solidarite v ramci festivalu 4+4 dny v pohybu s kunchistorickami Evou Novotnou a Barou Spicakovou.

Rok 1946 znamená zrod stavebního družstva Solidarita, jehož cílem bylo poskytovat svým členům dostupné bydlení a to v bytech nájemních, ve svobodárnách (ty se nakonec nerealizovaly) a v rodinných domech určených pro převod do vlastnictví členů družstva.
Již od začátku se počítalo s řadovými rodinnými domy schopnými využívat efektivně městskou infrastrukturu (hromadnou dopravu, komunikace, dálkové topení, plynové rozvody) v kontrastu se samostatně stojícími rodinnými domy majícími vyšší nároky na tuto obslužnost.
Do té doby u nás byla tradice řadových rodinných domů malá, i proto hledali funkcionalisté stojící za projektem Solidarity inspiraci zejména v cizině - ve skandinávských zemích, Švýcarsku, Spojeném království ale i v Německu.
Jednou z inspirací byla například tato družstevní kolonie ve švýcarském Curychu.
Zkuste najít, co z popisu so do Solidarity promítlo a co již ne :)

Víte o tom, že na sídlišti Solidarita byla fontána?
Nacházela se uprostřed jižní části parku Na Solidaritě na tzv. "Divadelní louce". Tvořila ji laminátová (možná plechová) kruhová nádrž upevněná na trubkové konstrukci. Uprostřed byl umístěn vodotrysk, po okraji věnec trysek. Přibližně ke konci 80. let byla fontána odstraněna.

Zdroj: https://www.prazskekasny.cz/fontana-v-parku-na-solidarite/

Pohled na útropy škvárobetonových řadiček, rok 1947.

Původní popis: "Osazování předvyrobených římsových dílů a krovu. Vnější stěna v přízemí je provedena z betonových dílů a zevnitř opatřena tepelně osolační stěnou."

Práce na novém elektrickém vedení v ulici Dvouletky ukázaly, že pod dvěma vrstvami asfaltu je stále původní betonová dlažba.

Fotografie řadiček z roku 1953, roh ulic Dvouletky a U Kombinátu. Jsou z ní krásně vidět hned dvě věci:
1. Původní vzhled chodníků.
2. Fakt, že i přes přání kolektivistů řada lidí neodolala tomu si zkrášlovat "svou" zahrádku (a snad si i přilepšit nějakým tím pěstováním k centrálně plánovanému obchodu) :)

Kolorováno na colorise.sg.

Rodinné domky družstva zaměstnanců stavebního průmyslu KOR těsně před dokončením.
Rok 1948.

Mapy historické i aktuální.
Zdroje:
http://www.dveprahy.cz/
http://www.geoportalpraha.cz/cs/mapove-aplikace #.XaoTdZL7SAl
http://app.iprpraha.cz/apl/app/srk/