Naše Město

Zavolat Web Kontaktovat organizace

Naše Město Strana "Naše Město" je koalice nezávislých kandidátů do komunálních voleb ve Slaném, která úspěšně funguje již od roku 2014.

V současné době se připravujeme již na třetí volební období a komunální volby na podzim 2022.

Budoucnost co nás čeká a nemineV další otázce Slánských novin odpovídali lídři politických stran na otázku „Jaké problém...
26/09/2026

Budoucnost co nás čeká a nemine

V další otázce Slánských novin odpovídali lídři politických stran na otázku „Jaké problémy nás čekají v příštích letech?“

Jan Chyský, Naše Česko
Slaný nepotřebuje další čtyři roky odsouvání nepříjemných témat a líbivých slibů. Stojíme před konkrétními, dlouho ignorovanými problémy, které vyžadují technický úsudek a odvahu k nepopulárním rozhodnutím.
Tři nejzásadnější priority pro nadcházející volební období vnímám zcela jasně:
1. Teplo pro 3 000 Slaňáků - řešení pasti s RDK
V roce 2030 končí smlouva s firmou RDK. Zásadní chyba minulých vedení města byla, že nechala soukromého provozovatele investovat desítky milionů korun do propojení kotelen, místo aby investovalo samo. Město se tím dostalo do vazalství a dnes nemá v rozpočtu na jednorázový odkup.
Můj postoj je známý: přirozené monopoly a strategická infrastruktura mají patřit městu a má je provozovat město, nikoli soukromý subjekt generující privátní marži ze základní životní potřeby občanů.
• Vize a řešení: Hned po volbách provedeme nezávislý audit a ocenění reálné hodnoty investic RDK. Následně zasedneme k jednání o postupném odkupu infrastruktury formou splátkového kalendáře nebo zápočtů z nájmů. Cílem musí být plné převzetí provozu městem a garance férových cen tepla bez soukromých přirážek.
2. Parkovací dům: Konec přešlapování
Léta chátrající, nefunkční parkovací dům je smutným symbolem zmařených městských investic a politické nerozhodnosti. Město roky přešlapuje na místě s výmluvou na soudní spory, zatímco lidé na sídlištích denně zoufale krouží v ulicích a hledají místo k zaparkování.
• Vize a řešení: Upřímně, nevím. Viz jeden z mých předchozích článků. Řesení musí najít někdo, kdo ví, co jeho konstrukce umožňuje.
3. Bezpečnost a pořádek v ulicích: Nulová tolerance a posílení strážníků
Pocit bezpečí ve vlastním městě je základní právo každého občana. Realita v ulicích Slaného se v posledních letech zhoršila – na zastávkách, v parcích i v centru města se pravidelně shlukují problémová individua, roste vandalismus a lidé mají oprávněný strach pouštět večer děti ven nebo sami projít městem.
• Vize a řešení: Bezpečnost nelze řídit od stolu. Prosazujeme navýšení početního stavu Městské policie a zásadní změnu jejího fungování. Strážníci musí být vidět přímo v terénu – v podobě stálých pěších hlídek v rizikových lokalitách, nikoli pouhým projížděním v autech. Zavedeme nulovou toleranci k rušení nočního klidu, popíjení na veřejných prostranstvích mimo vyhrazená místa a obtěžování kolemjdoucích. Slaný musí být bezpečný domov pro slušné lidi, ne eldorádo pro asociální chování.

Michal Kozelka, Sportovci – USZ
Těch problémů se díky dnešní době na město valí více než dost. Nechci být pesimista, ale vybrat skutečně tři největší problémy je těžké. Uvnitř našeho uskupení jsme se jednoznačně shodli na tom, že základní lidská potřeba, kterou musí kvalitní domovské město poskytnout je BEZPEČNOST. Ta se celosvětově hodně za poslední roky změnila a její vývoj bohužel kopíruje i situaci v našem městě. Není vůbec jednoduchý úkol ji zabezpečit. Slaný musí být městem, kde se člověk nemusí bát večer projít po ulici. Problémy s hlukem, alkoholem, drogami, vandalismem nebo obtěžováním lidí se nesmí přehlížet jen proto, že se s nimi potýkáme už dlouho a jsou přece i v jiných městech. My je u nás nechceme!
Chci, aby město pokračovalo v nedávno nastaveném trendu a využívalo naplno Městskou policii, kamerový systém a spolupráci s Policií ČR. Aby se bezpečnost řešila především tam, kde se problémy skutečně vyskytují a opakují. Myslím, že každému, kdo ve Slaném žije, není potřeba tyto lokality popisovat. Jsem přesvědčený, že prevence a přítomnost strážníků v ulicích jsou důležitější než řešit následky až ve chvíli, kdy se něco stane. Je zapotřebí mít dobře fungující, vycvičenou Městskou policii, která nebude naplňovat jen prvky represe u problematiky špatného parkování, jak to ve veřejných diskuzích dost často občané města vnímají, ale bude zde především pro zabezpečení bezpečnosti nás všech.

Druhé téma je z mého pohledu STAV MĚSTA A INVESTICE DO JEHO BUDOUCNOSTI. Doba není vůbec jednoduchá a Slaný bude muset hodně přemýšlet nad tím, kam budou směřovat peníze v příštích pěti, deseti nebo patnácti letech. Nechceme přece jen hasit jednotlivé problémy a opravovat to, co už je v havarijním stavu.
Potřebujeme jasně stanovené priority a kvalitní investiční plán – od silnic a chodníků přes veřejná prostranství až po sportoviště, školy a další městský majetek. Každá větší investice by podle mě měla mít jasně vysvětlený přínos pro obyvatele a město by mělo otevřeně říkat, kolik bude stát nejen její vybudování, ale také následný provoz. Osobně však kvituji každou investiční akci, která lidem našeho města slouží a má své využití.
Samozřejmě v praxi to vždy funguje tak, že občané mají v našem zastupitelstvu své zástupce, kteří jsou tam od toho, aby jejich zájmy a potřeby prosadili. Na vzájemné dohodě jejich nadpoloviční většiny pak záleží, co se v budoucnu prosadit povede a co ne. Tento princip jsem chtěl připomenout s ohledem na nadcházející komunální volby, protože mnohdy ho občané opomíjejí a pak se rozčilují na vedení města jako celek. Ale ten systém je v podstatě jednoduchý. Když si přeji, aby se město posouvalo nějakým směrem, musím si vybrat své zástupce tak, aby byli schopni mé představy prosadit a ochotní pro to něco udělat. Nepodceňujte komunální volby a přijďte dát svůj hlas lidem, kterým věříte.

Poslední ze tří témat, které považuji za podstatné je DOPRAVA A PARKOVÁNÍ v našem městě. Výstavba obchvatu a dostavba dálnice kolem města určitě značně uleví tranzitní dopravě, která by do města již neměla v takovém rozsahu směřovat. Bohužel neřeší disciplínu našich občanů a pohodlnost vyplývající z dnešní doby, nechat své auto zaparkované co možná nejblíže své potřebě ho znovu použít. Lidé nejsou ochotní parkovat na velkých parkovištích. Každý chce mít svůj vůz po ruce, pokud možno z důvodu bezpečnosti také pod dozorem, a výsledkem je město plné aut a nedostatek parkovacích míst.
Naše uskupení má jasnou vizi, jak tento problém posunout. Chceme se zasadit o dořešení osudu parkovacího domu a docílit toho, aby v centru města vznikla dostatečné kapacita pro zaparkování aut jak rezidentů, tak návštěvníků centra, služeb a obchodů. Jak jsem již v předchozích rozhovorech nakousl, máme rozpracovaných několik variant výstavby klasického nájezdového parkovacího domu, který by tuto potřebu pokryl. Pokud dostaneme dostatečnou podporu našich voličů a budeme mít své zástupce ve vedení města i následující 4 roky, budeme za tento projekt hodně bojovat. Co je na našem návrhu řešení nejpodstatnější, podařilo se nám uzavřít předběžnou dohodu s investorem, který by celou akci zainvestoval a město tak nemuselo z vlastních zdrojů vynaložit žádné stovky, desítky a dost možná ani jednotky miliónů korun. Více o naší vizi již brzy zveřejníme na naše webu www.sportovcislany.cz

Martin Hrabánek, ODS
Asi Vás překvapím, ale mezi tři nejdůležitější témata jsem nezařadil lavičky. Kdybych měl vybrat tři oblasti, které bude podle mě potřeba v příštím volebním období řešit nejintenzivněji, byly by to doprava a parkování, dostupné bydlení a další rozvoj města tak, aby s ním držela krok veřejná infrastruktura a služby.
Prvním tématem je doprava a parkování. Slaný se rozvíjí a počet automobilů roste, zatímco prostor ve městě zůstává stejný. Nestačí proto pouze přidávat jednotlivá parkovací místa. Potřebujeme kombinaci více řešení – pokračovat v rekonstrukcích komunikací a chodníků, vytvářet nová parkovací stání tam, kde je to možné, připravit záchytná parkoviště a vybudovat síť veřejných nabíjecích stanic pro elektromobily . Dopravu je potřeba řešit jako jeden celek, ne ulici po ulici. Proto jsem rád, že máme připravené projekty, které se týkají právě těchto různých tématických okruhů.
Druhým velkým tématem je bydlení. Dostupnost bydlení je problémem zejména pro mladé rodiny, seniory nebo lidi, kteří chtějí ve Slaném zůstat a pracovat. Město samo samozřejmě nemůže vyřešit celý trh s bydlením, může ale vytvářet podmínky pro novou výstavbu a současně rozšiřovat vlastní bytový fond. Proto chceme například odkoupit bývalou armádní ubytovnu v Tomanově ulici a přestavět ji na byty. Vedle toho je potřeba připravovat další rozvojové lokality a hledat spolupráci se soukromými investory tak, aby nová výstavba přinášela i potřebnou infrastrukturu.
Třetí oblastí je připravenost města na další růst a na demografický vývoj. Nestačí postavit nové byty. S novými obyvateli musí růst také kapacity škol a školek, zdravotních a sociálních služeb, sportovišť, dopravy, technické infrastruktury nebo veřejných prostranství. Právě proto považuji za zásadní plánovat rozvoj města několik let dopředu a připravovat investice dříve, než se problém skutečně projeví. Proto jsme v uplynulém období investovali finance například do rozšíření kapacit škol a školek, sportovišť a veřejného prostranství. Nyní bude třeba se zaměřit také na nejstarší skupinu obyvatel. Do roku 2035 se zdvojnásobí počet obyvatel starších 85 let. Tedy skupiny lidí, kteří využívají v největší míře zdravotnictví, terénní a pobytové sociální služby. Proto jsme také investovali do vybudování ortopedických sálů a máme připravený projekt na výstavbu LDN. V novém volebním období bychom rádi ve spolupráci se Středočeským krajem připravili projekt na výstavbu moderního domova pro seniory. Stejně tak chceme rozšiřovat kapacity pečovatelské služby, která umožní seniorům zůstat co nejdéle v domácím prostředí.
Ve všech třech oblastech platí stejná zásada: město se nemá pouze vypořádávat s problémy, které už nastaly, ale musí je umět předvídat a včas se na ně připravit. Tímto jsem se řídil celé volební období a to je podle mě jeden z hlavních úkolů vedení Slaného pro příští čtyři roky.

Petr Větrovský, SPD
Kdybych měl vybrat tři největší problémy, které podle mě bude muset Slaný v příštím volebním období řešit, tak bych řekl stav města a jeho majetku, hospodaření a investice a dopravu s parkováním.
Za prvé – stav města a jeho majetku.
Myslím tím hlavně silnice, chodníky, veřejná prostranství a také objekty, které město vlastní a dlouhodobě se nevyužívají. Máme ve městě místa, která potřebují opravit, a zároveň máme nemovitosti, do kterých už roky tečou peníze, ale občanům prakticky neslouží.
Moje představa je jednoduchá. Nejdříve se postarat o to, co už město má. Opravit to, co lidé každý den používají, a u nevyužívaného majetku konečně rozhodnout, co s ním bude. Ne ho jen dalších deset let udržovat a čekat.
Za druhé – hospodaření města a investice.
Tady si myslím, že bychom měli být mnohem opatrnější. Každá větší investice by podle mě měla mít jasně spočítané náklady, přínos pro město a hlavně odpověď na otázku, kolik z toho zaplatí občané.
Nejsem proti investicím. Naopak. Ale město nemůže mít všechno najednou. Když dáme velké peníze do jedné věci, musíme si říct, co nám potom bude chybět jinde.
Chci také mnohem více využívat dotace a další možnosti financování. Nejdříve bych hledal peníze mimo městský rozpočet a teprve potom řešil, kolik vlastních peněz do projektu vložíme.
Za třetí – doprava a parkování.
To je problém, který podle mě lidé vidí každý den. Nedostatek parkovacích míst, doprava v centru i na sídlištích a některá nebezpečná místa pro chodce. A samozřejmě také parkovací dům, který je dlouhodobým problémem města.
Tady bych chtěl především konkrétní řešení, ne další roky debat. Podívat se na parkování jako na celek – kde místa máme, kde chybí, jak můžeme využít současné plochy a co dává ekonomický smysl.
A všechny tři věci podle mě spolu souvisí. Nemůžeme chtít nové projekty, když zároveň zanedbáváme to, co už máme. Nemůžeme opravovat všechno najednou, pokud si pořádně hlídáme rozpočet. A nemůžeme řešit dopravu bez toho, abychom přemýšleli o celém městě.
Moje vize pro příští volební období je proto celkem jednoduchá: méně zbytečného utrácení, více péče o to, co už máme, a investice, které mají pro Slaný a jeho obyvatele skutečný smysl.

Radek Vondráček, ANO
S ohledem na budoucí růst města je to určitě, dopravní obslužnost, energetická dostatečnost + úspory, zajistit bezpečnost při nárůstu obyvatel a dostatečné zásobování pitnou vodou.

V další otázce Slánských novin odpovídali lídři politických stran na otázku „Budoucnost tepla ve Slaném“.Martin Hrabánek...
21/09/2026

V další otázce Slánských novin odpovídali lídři politických stran na otázku „Budoucnost tepla ve Slaném“.

Martin Hrabánek, ODS
Dodávky tepla a teplé vody jsou pro tisíce Slaňáků zásadní službou, a proto se na období po roce 2030 musíme připravovat s dostatečným předstihem. Naše DESATERO PRO SLANÝ, tedy volební program na to pamatuje a máme v něm konkrétně "Budeme rozvíjet komunitní energetiku a připravíme město na převzetí teplárenské infrastruktury".
Naší představou je, aby po skončení současné smlouvy tuto službu převzala městem založená energetická společnost. Město by tak získalo větší kontrolu nejen nad samotným provozem, ale také nad budoucími investicemi a dlouhodobým rozvojem celé tepelné soustavy. Chtěli bychom postupovat obdobně jako v případě vodohospodářské společnosti Slavos, kterou jsme také s předstihem zakládali, aby převzetí provozu bylo plynulé.
Samotné převzetí provozu ale nestačí. Současně bude nutné investovat do modernizace zdrojů i rozvodů tak, aby se ze slánské tepelné sítě stala moderní a energeticky účinná soustava s co nejnižšími provozními náklady.
Jednou z možností jsou kogenerační jednotky, které současně vyrábějí elektřinu a teplo. Vedle nich chceme prověřit a připravit projekty také na využití velkých tepelných čerpadel, obnovitelných zdrojů, akumulace tepla či dalších technologií, které budou pro podmínky Slaného technicky a ekonomicky nejvhodnější. Za důležitou považuji právě diverzifikaci zdrojů tepla. Nechceme, aby byla celá soustava závislá pouze na jednom palivu nebo jedné technologii. Právě kombinace více zdrojů může do budoucna zvýšit energetickou bezpečnost města, stabilitu dodávek a zároveň umožnit pružně reagovat na vývoj cen energií. Součástí investic musí být i postupná modernizace rozvodů, aby se co nejvíce omezily tepelné ztráty.
Rok 2030 se může zdát daleko, ale právě u takto důležité infrastruktury je potřeba připravovat další kroky už dnes.

Michal Kozelka, Sportovci - USZ
Teplo je jedna z nejcitlivějších a nejžádanějších služeb pro většinu lidí v našem městě. Určitě není možné čekat na to, až smluvní vztah skončí. Pro mnoho z Vás se rok 2030 může zdát ještě daleko, ale rozhodnutí o budoucnosti systému centrálního zásobování teplem by mělo začít vznikat už dnes.
Za mě je základní podmínkou, aby město mělo nad touto strategickou službou mnohem větší kontrolu. Dopad závislosti na systému centrálního vytápění a jeho poskytovateli “ochutnali” všichni jeho konzumenti při souběhu mimořádných událostí na energetickém trhu v roce 2022. Stovky domácností ve Slaném dostaly v následujícím roce zpětně vyúčtované desetitisícové nedoplatky za teplo. Lidé tehdy chodili demonstrovat před radnici města, protože cena tepla vzrostla oproti předchozím rokům na téměř trojnásobek. Těch aspektů nárůstu ceny tam byla samozřejmě celá řada, ale bavíme se o teple a teplé vodě pro tisíce obyvatel Slaného. To není běžné rozhodnutí, které můžeme a podcenit a řešit až ve chvíli, kdy skončí smlouva.
Nechci dnes říkat, že jediným řešením je pokračovat s RDK, nebo naopak celý systém od základů překopat. Tak otázka rozhodně není vůbec jednoduchá, a i to je možná důvod toho, proč ji neustále vedení města tlačí před sebou. Nejdříve by si město mělo nechat zpracovat skutečně nezávislou ekonomickou a technickou analýzu všech variant. Musíme vědět, v jakém stavu jsou kotelny a rozvody, jaké investice nás čekají, jaké jsou možnosti modernizace, a především jaký dopad budou mít jednotlivé varianty na cenu tepla pro občany.
Všeobecně se dát říct, že problematika dodávek tepla a teplé vody je analogicky totožná s problematikou svozu komunálního odpadu. I zde jsme měli poskytovatele, který nám tuto službu zajišťoval. A rozhodnutí, zda si město převezme do svých rukou předcházela odborná analýza. Výsledek znáte a můžete si ho posoudit každý sám.
Současně by případnému rozhodnutí měla předcházet debata o modernizaci celého systému. Budoucnost podle mě nemůže stát pouze na jednom zdroji energie. Musíme hledat kombinaci řešení, která bude dlouhodobě ekonomicky udržitelná, energeticky bezpečná a zároveň v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Do úvahy proto podle mě patří například modernizace stávajících zdrojů, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, využití obnovitelných zdrojů nebo případně dalších dostupných technologií. To vše je ale otázkou významných investic a na ty je zapotřebí získat prostředky. A právě návratnost této investice do jakékoliv varianty je pro mě osobně zásadní kritérium, kterým by se mělo vedení města řídit.
Nepřeji si, aby se z tepla stalo politické téma, na kterém se budou jednotlivé strany předhánět ve slibech. Pro mě je důležitější, aby město mělo včas připravený plán a aby občané dopředu věděli, co je čeká.
Mým cílem je jednoduchá věc, aby mělo Slaný v roce 2030 jistotu, že teplo bude bezpečně dostupné, systém bude dlouhodobě fungovat a jeho cena bude pro lidi přijatelná!
Na přípravu tohoto řešení máme sice ještě čas, ale nemůžeme čekat do roku 2029.

Jan Chyský, Naše Česko
Můj postoj je v tomto zcela zásadový: přirozené monopoly a strategická infrastruktura mají patřit městu a má je provozovat město, nikoli soukromý subjekt.
U tepla, stejně jako u vody, neexistuje reálný volný trh. Obyvatel sídliště si nemůže vybrat jinou trubku, která mu vede do bytu. Pokud takový přirozený monopol svěříte soukromé firmě, občan se stává rukojmím a zisk z jeho základních životních potřeb odtéká do soukromých kapes. U města naopak zisk nekončí na účtech akcionářů, ale rozumné vedení města by ho mělo vracet zpět do údržby sítě, modernizace technologií a stabilizace cen pro lidi.
V případě teplárenství ve Slaném se ale musíme postavit realitě: minulé politické reprezentace udělaly fatální strategickou chybu.
1. Dědictví minulosti
Na úplném začátku bylo nastavení správné: infrastrukturu vlastnilo město a RDK měla fungovat pouze jako servisní organizace. Jenže minulá vedení města selhala a dovolila, aby RDK do propojování kotelen a sítí investovala desítky milionů korun ze svého. Tím se město dostalo do vazalství. Dnes by jednorázové převzetí této infrastruktury stálo vyšší desítky milionů, osobně bych se obával až 150 milionů korun – peníze, které v městské pokladně na jednorázový výdaj jednoduše neleží.
2. Řešení: Nezávislý audit a postupný odkup
Dělat mrtvého brouka a čekat na rok 2030 by znamenalo, že nás RDK přitlačí ke zdi a město podepíše další nevýhodnou smlouvu. Můj plán je věcný:
• Okamžitý audit: Hned po volbách zadat nezávislý znalecký posudek, který přesně a tvrdě ocení reálnou zůstatkovou a účetní hodnotu investic RDK. Cenu (tržní) nakonec stejně bude diktovat RDK, ale z něčeho je třeba vycházet.
• Jednání o postupném odkupu: Zasedneme k jednacímu stolu s jasným cílem – dohodnout férovou cenu a splátkový kalendář (případně zápočty z nájmů). Město začne tuto infrastrukturu od RDK postupně odkupovat zpět. Tím neohrozíme rozpočet města, ale začneme se systematicky vyvazovat ze závislosti.
3. Cíl pro rok 2030: Městská správa bez soukromých marží
Jakmile začneme dostávat síť pod kontrolu města, směřujeme k jedinému logickému cíli: převzetí provozu městem (například pod hlavičkou Technických služeb nebo nově vzniklé městské energetické společnosti). Podle dohody - výši splátek a době splácení bude nutné servisní smlouvu adekvátně prodloužit.
Tři tisíce Slaňáků nesmí v ceně gigajoulu donekonečna živit soukromou marži ani splácet chyby bývalých politiků. Teplo je veřejná služba. Město má vlastnit trubky, město má vyrábět teplo a město má garantovat lidem nejnižší možnou férovou cenu.

V další otázce Slánských novin se volební lídři jednotlivých stran vyjadřovali k otázce „Co je nejvíce v uplynulém obdob...
17/09/2026

V další otázce Slánských novin se volební lídři jednotlivých stran vyjadřovali k otázce „Co je nejvíce v uplynulém období ve Slaném potěšilo?“.

Michal Kozelka, Sportovci - USZ
Jednoznačně je to projekt Sportovní haly Háje. Město má v posledních letech za sebou celou řadu projektů. Některé jsou z pohledu veřejnosti využívány více, některé naopak. Ale Sportovní hala a její provoz, na kterém se aktivně jakožto člen Slánského Sportovního Klubu podílím, mi dělají radost. Když denně vidím stovky sportovců od dětí počínaje, až po mistrovské soutěže dospělých konče, které se v hale konají, jsem o prvenství tohoto projektu stále více přesvědčen. Každý občan má ve vedení města lidi, které si tam prostřednictvím demokratických voleb zvolil. Já jsem rád, že kromě sportovní veřejnosti, jejíž jsme v zastupitelstvu tak trochu prodloužená ruka, halu využívá i celá řada ostatních zájmových sdružení a nadšenců různých volnočasových aktivit. Hala má skutečně velmi široké a pestré využití. Není rozhodně halou pro pár nadšenců, kteří se tam honí za kulatým nesmyslem, jak se často snaží hlásat nepočetná skupinka její odpůrců. Ale je to konečně jeden z projektů, který má smysl a mnohdy nám jej návštěvníci z ostatních měst přiznaně závidí. Jsem tedy na Sportovní halu pyšný, stejně tak jako na tým lidí, který se o její provoz stará.

Radek Vondráček, ANO
Opravdu není snadné určit jeden projekt, nicméně i přes jeho sezónnost, je to za mě venkovní koupaliště. Za dva roky provozu bylo toto zařízení schopno uspokojit bezmála 40 tisíc (!!) návštěvníků ať už ze Slaného, či okolí. V době extrémních letních teplot je to vítaný azyl hlavně rodin s dětmi a denní návštěvnost se pohybuje v průměru kolem 1000 lidí. Musím uvést i Kumpánovu zahradu, která působí celoročně, stala se místem setkávání, odpočinku, řady oblíbených akcí, svateb …a spousta mých kolegů z jiných měst a obcí nám jí právem závidí.

Petr Větrovský, SPD
Pokud mám vybrat jednu věc, která mi v posledních čtyřech letech udělala ve Slaném největší radost, je to nové zázemí atletického stadionu.
Líbí se mi především to, že jde o projekt, který má konkrétní využití pro děti, školy, sportovní kluby i další obyvatele města. Sport podle mě do Slaného patří a kvalitní zázemí může sloužit dlouhé roky.
Důležitý je pro mě také způsob financování. Podle údajů zveřejněných městem činila investice 46 milionů korun bez DPH a 25 milionů korun se podařilo získat jako dotaci od Národní sportovní agentury. To považuji za důležitou věc a za přístup, který bych chtěl vidět i u dalších větších investic.
A že se dají získat peníze i na menší projekty, ukazují další příklady. Například u standardizace územního plánu pokryla dotace podle projektové stránky města 85 % nákladů a u automatických dveří v domě s pečovatelskou službou 75 % nákladů.
Naopak u některých jiných projektů je podíl města výrazně vyšší. Proto si myslím, že bychom měli u každé větší investice nejdříve hledat všechny možnosti financování ze státních, evropských nebo jiných zdrojů a teprve potom řešit, kolik vlastních peněz do ní město vloží.
Atletický stadion tedy nevybírám jen proto, že je nový a dobře vypadá. Vybral jsem ho proto, že slouží lidem, má smysl pro budoucnost města a zároveň ukazuje, že i u velké investice se dá získat významná část peněz z jiných zdrojů.
A přesně tímto směrem bych chtěl, aby se město ubíralo i v budoucnu.

Martin Hrabánek , ODS
Každý ode mě asi očekává, že budu jmenovat Kumpánovu zahradu, novou sportovní halu nebo plovárnu. Tedy stavby, které jsem výrazně podporoval a které si mezi Slaňáky našly velkou oblibu.
Já si ale vyberu něco, co možná není na první pohled tak líbivé, ale pro život ve městě je podle mě ještě důležitější. Je to rekonstrukce radiodiagnostického oddělení slánské nemocnice a jeho vybavení moderními přístroji, včetně magnetické rezonance.
Právě zdravotnictví je oblast, kde člověk význam investice často naplno ocení až ve chvíli, kdy ji sám nebo někdo z jeho blízkých potřebuje. Mám proto velkou radost, že se podařilo výrazně posunout úroveň diagnostiky přímo ve Slaném a že lidé nemusí za řadou vyšetření dojíždět jinam.
Je to možná méně viditelný projekt než nová hala nebo opravená plovárna, ale jeho skutečný pří-nos pro obyvatele města je obrovský. A právě proto bych z posledních čtyř let vybral právě tento.

Vladimír Kulich, TOP 09
Každý rok jsem nadšen z plného gymnázia při Noci vědy a jsem rád že se zapojila i hvězdárna.

Jan Chyský, Naše Česko
Jednoznačně a bez jakéhokoliv kličkování: je to stavba nové multifunkční sportovní haly.
Mám k tomu velmi osobní a ryze praktické srovnání. Se svými dětmi trávím téměř každý víkend na zápasech a turnajích, takže máme haly v okolí projeté křížem krážem. A mohu s čistým svědomím říct, že lepší a modernější zázemí jsem nikde neviděl.
Řeknu to naprosto otevřeně: když se výstavba haly schvalovala v zastupitelstvu, nebyl jsem si (jako zastupitel) její nutností stoprocentně jistý. Jenže politika se nemá dělat ze zatvrzelosti, ale na základě faktů a reality. A realita mě jednoznačně přesvědčila – když vidím, kolik stovek dětí v ní denně sportuje, jak je hala od rána do večera vytížená a jak nadšeně ji hodnotí návštěvníci i soupeři z jiných měst, byla to pro Slaný skvělá volba.
O to víc mě mrzí, že se teď v předvolebním boji stala hala vděčným terčem pro jeden „rádoby-lepší“ subjekt, který ji účelově zneužívá k pošpinění vybraných kandidátů do zastupitelstva. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde, ale tohle je nefér hra plná špíny a lží.
S naprosto čistým svědomím mohu prohlásit, že hala funguje skvěle. Všichni členové spolku, kteří se o její chod starají, to dělají zadarmo ve svém volném čase, ačkoliv je to stojí desítky hodin měsíčně na úkor jejich rodin. Vděku netřeba, ale za udržování sportovního života pro stovky slánských dětí, sklízet před volbami politické plivance?
Za výsledky a fakty si stojím. Pokud má kdokoliv pochybnosti, má otázky k provozu nebo se chce do haly prostě podívat na vlastní oči, napište mi. Rád se s vámi přímo v hale potkám, všechno vám ukážeme a vysvětlíme.

V další otázce Slánských novin odpovídali lídři politických stran na otázku „Co s dlouhodobě uzavřenými objekty ve Slané...
14/09/2026

V další otázce Slánských novin odpovídali lídři politických stran na otázku „Co s dlouhodobě uzavřenými objekty ve Slaném?“.
Michal Kozelka, Sportovci - USZ
Parkovací dům je pro mě osobně hodně silné téma. Jeho osudu jsem podřídil několik let svého života. Když vše skončilo vítězstvím u poslední instance soudu, bylo již jasné, že město bude muset řešit jeho další osud. Já osobně od určité fáze sporu s dodavatelem technologie zastávám názor, že není jiná možnost než tuto stavbu z centra našeho města jednou odstranit. Domnívám se, že se jedná o jeden z nejlukrativnějších pozemků v centru našeho města a není možné se do nekonečna dívat na torzo nefunkční technologie, kterou již není možné přivést k životu.
Pro naše uskupení je problematika parkování jedno z hlavních témat a nyní již mohu v rámci naší vize prozradit, že v případě volebního úspěchu předloží náš team městu revoluční myšlenku, která by parkování v centru našeho města jednou pro vždy vyřešila. Jako jeden z prvních povolebních kroků by byla veřejná prezentace našeho řešení. Je v zásadě velmi jednoduché, ale musí ho předcházet společné jednání na úrovni vedení města. A právě z důvodu nadcházejících komunálních voleb jsme se rozhodli pro přesah tohoto projektu do nového volebního období. Pokud uspějeme, slibuji, že uděláme maximum pro to, aby vedení města tento projekt převzalo jako jednu z hlavních priorit.
Nevyužitá a polorozpadlá část Městského centra Grand by si zasloužila rekonstrukci do podoby městských bytů. Domnívám se, že by neměl být velký problém překlopit chátrající hotelový komplex do např. startovacích bytů pro mladé lidi. Zde si myslím, že najít řešení nebude zdaleka tak těžké a investičně nákladné, jako u záchrany zámečku Benar.

Radek Vondráček, ANO
U parkovacího domu je stěžejní zda ještě někdy může sloužit svému účelu, pak by určitě i s ohledem na situaci s parkováním ve městě stálo za to osadit moderní a zejména funkční technologií a opět zprovoznit. Neopravená část MC Grand by mohla sloužit např. jako učebny pro ZUŠ Slaný, teoreticky jako startovací byty, nejprve bych ovšem hledal vhodnou dotaci. Ve vile Benar by se měla do poloviny roku 2027 opravit střecha, hlavním důvodem je její neuspokojivý stav a zatékání, aby se tak zabránilo případným dalším škodám. Tady jsem zastáncem toho, aby se našel vhodný nájemce, který by následně budovu využíval v rámci městem odsouhlasených účelů (např. zdravotnické zařízení, gastro apod..)

Petr Větrovský, SPD
Je podle mě velká škoda, když máme ve městě objekty, které jsou dlouhodobě nevyužívané a postupně chátrají. Pokud je město vlastní, mělo by mít jasno, co s nimi chce dělat. Nemůžeme je jen další roky nechat stát a čekat, že se problém vyřeší sám.

U každého z těchto objektů bych nejdříve chtěl znát jeho skutečný technický stav, náklady na opravu a možnosti dalšího využití. Potom bychom měli rozhodnout, která cesta dává největší smysl.
U parkovacího domu je situace trochu jiná. Od jeho uvedení do provozu v roce 2013 ho provázely technické problémy a původní představa o jeho fungování se nikdy nenaplnila. Od roku 2019 je mimo provoz. Tady už bych proto další roky nečekal. Je potřeba říct si otevřeně, jestli má smysl jeho přestavba a jiné využití, nebo jestli existuje jiné rozumné řešení.
U bývalého hotelu Grand a především zámečku v Benaru bych byl mnohem opatrnější. Jsou to objekty, které mají historickou hodnotu, a podle mě bychom měli udělat maximum pro jejich zachování a smysluplné využití. Nechtěl bych se jich zbavovat jen proto, že jejich oprava bude drahá.
Zároveň bych se ale nebál hledat peníze a spolupráci mimo samotný městský rozpočet – například prostřednictvím státních a evropských dotací nebo partnerů, kteří mohou pomoci s obnovou a budoucím využitím. U historických objektů bych ale chtěl, aby město mělo nad jejich osudem kontrolu.
Za mě je hlavní problém v tom, že tyto objekty nesmí zůstat bez jasného plánu. Každý významnější městský majetek by měl mít svého správce, jasný záměr a termín, kdy se rozhodne, co s ním bude dál.
Město nemá být skladištěm nemovitostí, které stojí peníze a nikomu neslouží. Zároveň ale nemá být ani vlastníkem, který se zbavuje historického majetku jen proto, že jeho obnova není jednoduchá.
Je podle mě lepší udělat rozumné rozhodnutí dnes, než dalších deset let platit za problém, který jen odkládáme.

Martin Hrabánek , ODS
Ano, je to téma, které považuji za důležité. Parkovací dům, část bývalého hotelu Grand i zámeček v areálu Benaru jsou objekty, které mají svůj potenciál, ale zároveň každý z nich představuje jiný problém z hlediska technického stavu, budoucího využití i finanční náročnosti.
Je ale potřeba říci i jednu podstatnou věc: všechno nelze opravit najednou. Rozpočet města má své limity a musíme velmi odpovědně rozhodovat, do kterých objektů a projektů investujeme v jednotlivých letech. V posledním období jsme dokončili několik velmi nákladných rekonstrukcí – obnovili jsme městskou plovárnu, opravili střechu zimního stadionu, rozsáhlou rekonstrukcí prošla Soukenická ulice a významnou investicí byla také modernizace školní jídelny. Nyní jsme před rekonstrukcí Okresního domu, kterou se v minulosti žádné vedení města s ohledem na velikost vynaložených prostředků nezabývalo.To podle mě ukazuje, že opravy městského majetku rozhodně nezanedbáváme. Naopak je děláme postupně, podle jejich naléhavosti, finančních možností města a získané podpory z fondů EU.
Stejným způsobem bych chtěl přistupovat i k parkovacímu domu, Grandu a zámečku v Benaru. Nejde jen o to budovy opravit, ale najít pro ně také smysluplné a dlouhodobě udržitelné využití.
U parkovacího domu je základní cíl poměrně jasný – měl by pomoci řešit parkování v centru města. Současně ale musíme mít jistotu, že případná investice povede k bezpečnému a ekonomicky rozumnému řešení na mnoho dalších let a nebude to žádné nevyzkoušené řešení. Žádný experiment si dle mého názoru již ve Slaném nikdo nedovolí realizovat. Proto jsme zadali vypracování studie proveditelnosti, která měla za úkol prověřut různé varianty řešení.
Bývalý Grand je mimořádně cenným objektem přímo v centru města. Rád bych, aby se v jeho nevyužívané části podařilo najít takové využití, které do této části Slaného znovu přivede život – ať už prostřednictvím služeb, bydlení, společenského nebo jiného veřejně prospěšného využití. Jednou z variant, která přichází v úvahu, je rekonstrukce prostor pro potřeby základní umělecké školy a její přesun do Grandu.
Velký potenciál vidím rovněž v areálu Benaru. Kumpánova zahrada je dobrým příkladem toho, že i dlouho zanedbané místo lze proměnit v atraktivní prostor, který dnes využívají tisíce lidí. Byl bych proto rád, kdyby se v dalších letech podařilo postupně vrátit život také zámečku. Hledáme vhodné dotační tituly, které by nám pomohly proces urychlit.
Máme za sebou konkrétní výsledky a myslím, že jsme ukázali, že velké rekonstrukce umíme připravit i dotáhnout. Teď je potřeba pokračovat stejným způsobem – postupně, odpovědně a s jasnou představou, k čemu má daný objekt po opravě sloužit. Mým cílem je, aby se v dalších letech dostalo i na místa, která dnes ve Slaném zbytečně chátrají.

Vladimír Kulich, TOP 09
Na parkovací dům máme připraveného investora, hotel Grand je nedostavěn již 22let, od otevření se jen kino přeměnilo na archiv, byly plány upravit pro ZUŠ, ano otázka zní kde na to vzít ale jsem pro dostavbu, zámeček v Benaru - jiné řešení než prodat nebo najít investora a pronajmout dlouhodobě nevidím.

Jan Chyský, Naše Česko
Léta zavřené a chátrající budovy jsou vizitkou nerozhodnosti a trochu i populismu.
Pro politiky je totiž vždycky snazší a mediálně vděčnější stříhat pásky u nablýskaných novostaveb na zelené louce než se pustit do náročné a na první pohled méně ‚viditelné‘ práce. Jenže skutečně dobré vedení města se nepozná podle toho, kolik nových pomníků postaví, ale jak se dokáže postarat o to, co už má. Opravy stávajících budov nebo stamilionové investice do kanalizační a vodohospodářské infrastruktury schované pod zemí sice nepřinášejí okamžité politické body, ale jsou pro fungování Slaného naprosto klíčové. Odvracet léta zrak od chátrajícího městského majetku a nechat ho padat na hlavu se nám jednou nepříjemně vrátí.
Tyto kostlivce ve skříni je potřeba vzít, manažersky vyřešit a vdechnout jim nový život. Pro tři největší resty si dovedu představit následující:
1. Bývalý hotel Grand: Možnost dostupného bydlení
Zatímco sál, salonky a přízemí žijí kulturou, zbývající patra a prostory Grandu jsou léta prázdné a je to obrovská promarněná příležitost přímo v srdci města. Já osobně bych byl velmi rád kdyby se konečně dokončil celý zbytek Grandu a vznikly zde malometrážní městské byty. Slaný potřebuje dostupné bydlení. Tyto byty mohou skvěle sloužit jako startovací zázemí pro mladé rodiny, které chceme ve městě udržet, pro seniory, nebo jako služební byty pro profese, bez kterých se Slaný neobejde. Místo vymýšlení vzdušných zámků opravme to, co už stojí na nejlepším místě v centru.
2. Parkovací dům: Konec přešlapování a odvaha k netradičním řešením
Na tuto otázku nedokážu odpovědět. Můžeme snít nad různými řešeními. Bez znalosti toho, co umožňuje konstrukce, je nesmysl se tím od stolu takto zabývat. Na parkovacím domě si zatím vylámali zuby všichni a nikdo dosud nepřišel s ničím reálně použitelným. Hlavní problém neleží jen v nefunkční technologii, ale v samotné konstrukci: vnitřek je nešťastně rozdělený na dva prostory, což prakticky vylučuje běžnou přestavbu na klasická parkovací stání. Pokud tam nemohou stát auta, hledejme chytré alternativy:
• Energeticko-technologický model: Každý namítne, že datacentrum nemusí být v centru. Jenže umístěním v centru vzniká unikátní synergie – odpadním teplem ze serverů by se dalo přitápět dvěma školám, které stojí v jeho bezprostředním sousedství. Městu by to přineslo příjem a školám obrovské úspory za energie.
• Sport a volný čas pro děti: Specifická vertikální dispozice prostoru by byla možná ideální pro vznik vnitřní lezecké stěny v kombinaci s dalším sportovním a pohybovým vyžitím pro děti a mládež.
Tím jsem ale opět zabrousil do říše snů nebo lépe naivních nápadů. Každý nápad je nakonec vyhodnocen jako konstrukčně nevhodný. Já jen doufám, že nikdo nepřijde s nápadem investovat několik desítek milionů korun na další pokus o automatizované parkování.
3. Zámeček v Benaru: Život v Kumpánově zahradě
Revitalizace Kumpánovy zahrady byla správný krok, ale za nehorázné finanční náklady. Samotná Přibylova vila nesmí zůstat zakonzervovanou ruinou. Město nemá peníze na rozhazování, aby z ní dělalo prázdnou výstavní síň. Nabízí se model spolupráce se soukromým investorem (např. dlouhodobý pronájem či koncese) s podporou památkových dotací: v přízemí celoroční kavárna s toaletami a zázemím pro park, v patrech reprezentativní prostory pro kulturu, spolky či lékařské ordinace.

Adresa

Slaný
Slaný
27401

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Naše Město zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Kontaktovat Organizace

Pošlete zprávu Naše Město:

Odkazy

Sdílet