03/11/2026
28. říjen je pro mě každý rok speciální. Už 108 let máme vlastní republiku a každý rok si připomínáme hrdinství těch, kteří se o ni zasloužili. Mám na vás jednu prosbu: buďme hrdí! Za to století si naše země prošla mnoha těžkými zkouškami, zradou, válkou, totalitou i okupací. Ale společně jsme to zvládli. A už 103 let je s námi i rozhlas, který tuto republiku provází téměř po celou dobu její existence.
Když bylo naší zemi nejhůř, byl to právě rozhlas a jeho pracovníci, kdo držel národ pohromadě. V letech nacistické okupace, při Pražském povstání i během srpna 1968 redaktoři a technici nasazovali a často i obětovali vlastní životy, aby ze sklepení, provizorních úkrytů a rozstřílených budov tajně vysílali pravdu. Věděli, že dokud zní svobodný hlas, národ nekapituloval.
A dnes je řada na nás, abychom nejen rozhlas, ale i Českou televizi ubránili před těmi, kteří je zase jednou chtějí umlčet a ovládat. Nejen před krajní pravicí, ale i před totalitními pohrobky jako Andrej Babiš nebo Oto Klempíř, kteří nostalgicky vzpomínají na dobu, kdy televize a rozhlas byly ohnuty ve prospěch režimu.
A není třeba chodit ani daleko do minulosti. Jak vypadá likvidace nezávislých médií, se Andrej Babiš učil na Slovensku, v Maďarsku či v Srbsku. Všude tam, kde autokraté veřejnoprávní média ovládli, udělali z nich poslušné hlásné trouby vládní moci a společnost uvrhli do lží a rozdělení.
Odkaz 28. října pro mě není prázdným symbolem z učebnic. Je to každodenní závazek nenechat si vzít to, co naši předci vybojovali.
Přeji vám hrdý a svobodný sváteční den. 🇨🇿