CHKO Blanský les

05/10/2026

🪶Jeřáb popelavý patří k našim nejelegantnějším ptákům. 🦕 Svým dlouhým krkem a nohama může trochu připomínat čápa, na rozdíl od něj je ale šedě zbarvený, s černým hrdlem a krkem a nápadnou červenou čepičkou na hlavě. Mláďata se od dospělců liší světlým, nenápadným zbarvením.

🐣 Jeřábi jsou velmi plaší a opatrní, a tak není snadné zaznamenat jejich hnízdění. V Česku se až do 80. let objevovali především jako protahující druh a první hnízdění u nás bylo prokázáno až v roce 1989 u Doks. Dnes už u nás hnízdí přibližně 100 párů.

🌾💦 Hnízdí v rozsáhlých mokřadech a za potravou vyrážejí do luk, polí a lesů. Na podzim odlétají v početných hejnech na zimoviště ve Francii, Maďarsku, Španělsku, na Blízkém východě a v Africe.

👀 Při troše štěstí je můžete zahlédnout také v ptačím parku ČSO Mnišské louky nedaleko České Lípy. Každoročně tu pobývá několik jeřábů a již zde i úspěšně vyhnízdili.

05/10/2026

Na Chlum se z Blanského lesa díváme pořád. Co takhle se jednou podívat na Blanský les z Chlumu? :-)

🥾 Pochod do Boletic za krajinou i historií

Milí příznivci akcí ve Vojenském újezdu Boletice, turistiky a míst, která mají svůj příběh, zapište si do kalendáře datum 17. října 2026.

Čeká nás 15 kilometrů dlouhý turistický pochod Vojenským újezdem Boletice, který bude zároveň připomínkou ondřejovského faráře Františka Jakeše a jeho životního příběhu. František Jakeš zemřel 5. listopadu 1938 po útrapách spojených s vězněním nacisty.

Trasa nás také zavede na Chlum (1 191 m n. m.), nejvyšší vrchol Vojenského újezdu Boletice. Čeká nás tak putování krajinou, výhledy i zastavení nad historií tohoto místa.

📅 17. října 2026
🥾 délka pochodu: 15 km
📍 start a cíl: VŠZ Křišťanov
⏰ registrace na místě do 8:45

Pořadatelem pochodu je Újezdní úřad Boletice.

Pokud máte rádi turistiku a zároveň vás zajímá historie krajiny, kterou procházíte, přijďte se vydat na říjnovou cestu Boleticemi.

Další informace sledujte na stránkách Újezdního úřadu Boletice.
https://www.vojujezd-boletice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=715&id=3155

21/09/2026

Srdečně zveme na přednášku a veřejnou besedu o šetrném hospodaření v lesích s Ing. Josefem Hrdinou, kterou pořádáme ve spolupráci s Kulturní a informační centrum Nové Hrady.

18/09/2026

🦅 Luňák červený má v přírodě velmi užitečnou roli – zbavuje ji mršin, které jsou jeho hlavní potravou, a brání tak šíření nemocí.

😔 Kvůli tomu se ale bohužel stává častou obětí bezohledných travičů. 🐕 K jejich dopadení pomáhá speciální psí jednotka ČSO, díky které se podařilo usvědčit a odsoudit za trávení volně žijících živočichů již tři pachatele.

⚡ Vážné riziko představují také střety s nadzemním elektrickým vedením. Kvůli nedostatku vysokých stromů v zemědělské krajině luňáci a další dravci rádi sedají na stožáry elektrického vedení, které jim poskytují dobrý rozhled při hledání potravy. Bohužel je to mnohdy stojí život – každý rok u nás zahynou stovky tisíc ptáků po zásahu elektrickým proudem.

👉 Aby se těmto zbytečným úhynům předešlo, vznikl přeshraniční projekt LIFE EUROKITE, do kterého je zapojená i ČSO. Díky GPS vysílačkám máme možnost zjistit, kde a z jakých důvodů luňáci hynou zaviněním člověka. Jedním z cílů projektu je také vytipovat a zabezpečit nejnebezpečnější úseky elektrického vedení.

🤝 ČSO proto dlouhodobě spolupracuje s energetiky z distribuční společnosti EG.D, s.r.o. (ze skupiny e.on). Díky spolupráci se daří nahrazovat nebezpečné sloupy s rovinnými prvky těmi s šikmými rameny a bezpečnou dosedací tyčí a dráty vybavovat prvky, které letící ptáky upozorní na překážku.

Našli jste zraněného či uhynulého ptáka v blízkosti elektrického vedení? 🙏 Dejte nám to prosím vědět! https://cso.cz/pasti Děkujeme!

17/09/2026

Pokud váháte, co s blížícím se víkendem, můžeme doporučit. :-)

🌤 Letní kosení v ptačím parku Zbudovská blata máme úspěšně za sebou. Teď nás čeká to podzimní!

🐦 Přijďte 19.–20. září do jihočeského ptačího parku a zapojte se s námi do pravidelné péče o zdejší mokřady. Pravidelným kosením společně vytváříme vhodné prostředí pro ptáky i další živočichy.

🐸 I tentokrát se budeme držet tradičního způsobu sečení bez použití křovinořezů, které je šetrné k obojživelníkům i dalším obyvatelům podmáčených ploch a okrajů tůní. Právě druhá, podzimní seč je pro kosení ideální – tráva už neroste tak bujně a práce jde krásně od ruky.

🪶 Po práci pak odložíme kosy a užijeme si pozorování ptáků, večerní ohýnek a povídání o místní přírodě.

🤝 Jsme velmi rádi, že novým partnerem ptačího parku Zbudovská blata je společnost ENVI-PUR, která svými technologiemi již téměř 30 let pomáhá domácnostem, obcím i podnikům čistit, upravovat a recyklovat vodu. Děkujeme za podporu!

17/09/2026

🦅 Elegantního luňáka červeného vídáme kroužit na nebi čím dál častěji. Přitom to není tak dávno, co byl v Česku velkou vzácností.

V minulosti byl u nás luňák červený zcela vyhuben. 🪺 Po více než stoleté přestávce znovu vyhnízdil až v roce 1974 na jižní Moravě. Od té doby se mu díky ochraně začalo dařit a jeho početnost postupně roste. 📈

Dnes se česká populace odhaduje na 250 až 400 párů a luňáci hnízdí už zhruba na polovině území Česka, zejména na Tachovsku, Karlovarsku, v severních Čechách a na jižní Moravě.

Luňák červený patří k našim nejpestřeji zbarveným dravcům. 🎨 Svrchu je rezavě červený, má světlou hlavu a žlutý zobák s černou špičkou. Při pohledu zespodu pak na křídlech vynikají nápadná bílá pole a pět černých ručních letek. 🪶 Jeho nejvýraznějším poznávacím znakem je však hluboce vykrojený ocas, podle kterého ho snadno odlišíte od našich ostatních dravců. Nejčastěji ho spatříte vysoko na obloze, jak pomalu krouží s široce roztaženými křídly a ocasem.

Přestože se u nás luňákům v posledních letech daří, s rostoucí početností přibývá i případů, kdy hynou rukou člověka. 😔 Luňák červený proto u nás stále patří mezi kriticky ohrožené a zákonem chráněné druhy.

16/09/2026

🐦📈 Početnost sýkor modřinek dlouhodobě stoupá především díky jejich mimořádné přizpůsobivosti, mírnějším zimám a podpoře ze strany lidí.

🏡 Přizpůsobivost umožňuje modřinkám obývat různá prostředí. Původně obývaly lesy, ale hojně se rozšířily i do zahrad a parků, kde nacházejí dostatek potravy a díky budkám i vhodná místa k hnízdění.

🥛 Důkazem jejich přizpůsobivosti je i jejich schopnost poradit si s hliníkovými víčky od lahví, které se v 20. letech minulého století používaly k uzavření lahví od mléka. Chytré sýkorky přišly na to, že po proklovnutí tenkého víčka se dostanou k chutné smetaně, a protože jsou společenské, navzájem to od sebe odkoukaly. Během několika desetiletí se tato dovednost rozšířila z jednoho města do celé Velké Británie.

🐛 V příznivých podmínkách si modřinky dokážou zajistit dostatek potravy po celý rok. Nejsou vybíravé: živí se hmyzem, housenkami a pavouky a v zimě bez problémů přejdou na semena a tuky. Mírnější zimy snižují jejich úmrtnost, což je navíc podpořeno i hojným přikrmováním. Dřívější nástup jara uspíší začátek hnízdění a při dostatku potravy mohou modřinky odchovat i dvě početné snůšky během jediné sezony.

⚠ Život v blízkosti lidí ale nepřináší jen výhody. Na krmítkách se sice modřinky dobře najedí, ale také se snadněji nakazí nemocemi a uškodit jim může i nevhodné krmení. Chemické ošetření vegetace vede k úbytku hmyzu a může způsobit i přímou otravu. Všudypřítomné skleněné plochy, rušná doprava a další antropogenní pasti číhají snad na každém kroku. Kromě přirozených predátorů zde navíc modřinky potkávají i spoustu koček, které ohrožují především čerstvě vylétlá mláďata.

👉 Zmapujte s námi všechny tyto ptačí pasti na https://cso.cz/pasti. Děkujeme!

Projekt Ptačí pasti byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

15/09/2026

🐦🧢 Drobná sýkora modřinka upoutá blankytně modrou čepičkou, křídly a ocasními pery. Dokonce i její latinský název Cyanistes caeruleus odkazuje přímo na modré zbarvení a volně by se dal přeložit jako „modrásek modrý“.

👀 Modřinky však vidí modrou hlavičku ostatních jedinců mnohem zářivěji než my lidé. Modré peří totiž odráží UV záření, které jejich oči na rozdíl od těch našich dokážou vnímat. Samice si pak podle intenzity UV odlesku vybírají ty nejzdravější a nejsilnější samce. 🐛 Podobně i housenky a bobule v přírodě odrážejí UV světlo a modřinky je proto v zeleném křoví snáze uvidí.

🟡 Výrazně žluté břicho zase prozrazuje, jak kvalitní stravu měla modřinka od vylíhnutí, tedy zda získala dostatek housenek bohatých na karotenoidy.

🪺 Modřinky hnízdí v dutinách stromů, škvírách i budkách. Jejich snůška může být opravdu početná a čítat 6 až 18 vajec. Ta rodiče aktivně brání – pokud je v hnízdě překvapí predátor, začnou syčet jako had a roztahovat křídla, aby ho zastrašili.