Něco více z historie Krhové
Výtah z knihy Vlastivěda moravská okres Vsetín 2002, autor Tomáš Baletka
Obec se rozkládá podél potoka Krhůvky v nadmořské výšce 312 m, řada usedlostí a pasek se ale rozkládá na stráních a svazích výběžků Veřovických vrchů. Katastrem prochází železniční trať ve směru Valašské Meziříčí – Ostrava a železniční trať Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, na níž je i železniční zastávka Krhová. V letech 1944-1945 proběhlo neúspěšné jednání o zřízení společné železniční zastávky pro obce Krhová a Bynina na trati Kojetín – Ostrava. Název vsi se objevuje v historických pramenech ve variantách za Krhowu (1502), Krhowa (1505), Krhowa (1675), Krchowa (1718), Krhowa, Krhová (1846, 1885), Krhow, Krhov (1872). V místním nářečí ta Krhová, do téj Krhovéj, za Krhovú, Krhovjané, krhovský. Původní, ale nedoložené, bylo asi označení Krhova Lhota, po vynechání substantiva ves, lhota, byla přehodnocena posesivní –ova na adjektivní –ová. Krhová se vzpomíná poprvé r. 1442, kdy je zmíněn vladyka Hudek z Krhové. Tvořila tehdy patrně samostatný vladycký statek, v letech 1446-1463 seděl na krhovské tvrzi Jan Měřička z Těškovic. V r. 1502 byla Krhová součástí panství Rožnov p.R. V r. 1516 bylo v Krhové 12 usedlých, z toho 2 měli lhůtu, jednoho člověka v Krhové držel Jiřík z Krásna. V letech 1529-1542 tvořila Krhová znovu samostatný vladycký statek. V r. 1667 byl v Krhové fojt (Jura fojt), 8 selských gruntů (z nich jeden měl lhůtu 3 roky, druhý grunt kdysi Jakuba Vávry byl pustý). Dále tu byly 4 zahradnické usedlosti a 11 chalupníků bez pozemků. Urbář panství meziříčského z r. 1676 uvádí v Krhové fojta, 14 selských gruntů a 11 chalupníků. Po zrušení patrimoniálního zřízení r. 1849 byla Krhová součástí politického a soudního okresu Valašské Meziříčí. V r. 1953 byla obec připojena k městu Valašské Meziříčí jako její místní část. Obecní správu reprezentoval zpočátku pouze dědičný fojt. Fojt krhovský se dvěma konšely se uvádí v r. 1573 v křivské gruntovní knize. Tamtéž se v r. 1602 zmiňuje i krhovský fojt Pavel Váhala. Vedle fojta se postupně prosazovali purkmistr a jeho spoluradní. V Krhové působilo mnoho spolků, z nich některé souvisely s profesní skladbou obyvatelstva, které bylo značnou měrou zaměstnáno v průmyslu. R. 1907 byla v Krhové založena organizace sociálně demokratické strany a rok na to také odbočka Dělnické tělovýchovné jednoty. R. 1921 vznikla v Krhové organizace komunistické strany a silná jednota Federace dělnických tělocvičných jednot. Kromě toho tu působil Okrášlovací spolek, Lidová jednota, Jednota Čs. Orla, Čtenářsko-pěvecký spolek a Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1911). Po druhé světové válce přibyly některé další organizace: Družstvo Lidový dům, Svaz národní revoluce, Svaz zaměstnanců umělecké a kulturní služby aj. Počátky školního vyučování spadají do let 1805-1808, mládež byla tehdy vyučována v soukromých domech. V roce 1853 byla postavena přízemní školní budova, nadstavená o jedno patro r. 1878 a rozšířena o 2. Nynější budova neúplné základní školy byla postavena r. 1913 a rekonstruována byla v r. 1960 a 1981. Děti z vyšších ročníků dojíždějí do škol ve Valašském Meziříčí. V oblasti duchovní správy spadala Krhová vždy do valašskomeziříčské farnosti. V Krhové nebyl kostel, pouze r. 1897 zde byla postavena menší kaple. Katastr Krhové zaujímal r. 1900 rozlohu 834 ha, z toho pole 329, lesy 280, pastviny 59, louky 125 a zahrady 19 ha. JZD bylo založeno r. 1951 jako menšinové a brzy se rozpadlo. Nové družstvo bylo založeno v r. 1957. V roce 1962 převzal jeho půdu Státní statek Vsetín se sídlem ve Valašském Meziříčí. Po jeho zrušení r. 1977 převzalo zemědělskou půdu v Krhové JZD Podlesí se sídlem ve Valašském Meziříčí. Po jeho rozpadu slouží objekty JZD jiným podnikatelským aktivitám. Původně zemědělská obec značně změnila svůj ráz po založení sklárny v Krásně r. 1855, což ovlivnilo růst obce a především vzrůst počtu dělnictva a dělnického hnutí. Zhruba dvě třetiny obyvatelstva z Krhové byly zaměstnány ve sklárnách, menší část našla obživu v cihelně v Hrachovci a část v tabákové továrně v Novém Jičíně. V roce 1923 byly v Krhové zastoupeny tyto živnosti: 6 hostinců, kovář, 2 krejčí, mlynář, komisionářský obchod, 2 obchody s lahůdkami, 5 obchodů se smíšeným zbožím, 2 obuvníci, 2 stolaři a povozník. V roce 1938 vznikl v Krhové menší pletárenský podnik, který zanikl v souvislosti s přestavbou průmyslu po r. 1948. V Krhové působila také pobočka družstva Lipta, vyrábějící dřevěné hračky. Již r. 1746 byla Krhová známa lázněmi. Stávaly na Jehličné, kde se vyskytovala železnato-sirnatá voda. V roce 1861 zde byla zřízena lázeň (Wittigsbad), v níž se při terapii užívaly léčebné účinky jedlového jehličí. Hostinec, který tam později vznikl, se stal známým výletním místem. Na území Krhové je pomník T.G.Masaryka se jmény padlých v 1. světové válce a se jmény obětí 2. světové války a pamětní deska sovětské zpravodajské skupiny „Karel 20“ na restauraci Jehličná.
