10/07/2026
Nerealizovaný projekt regotizace hradu Pernštejna v publikaci Augusta Prokopa Die Burg Pernstein in Mähren (Brünn 1888)
V roce 1888 architekt August Prokop publikoval návrh romantizující přestavby, respektive komplexní regotizace hradu Pernštejna. Projekt vyšel v 53. ročníku odborného časopisu Allgemeine Bauzeitung na stranách 1 až 11 a byl doprovázen obrazovými tabulemi 30 až 36. Téhož roku jej Prokop vydal také samostatně pod názvem Die Burg Pernstein in Mähren. Projekt však nebyl realizován.
August Prokop (1838 až 1915) byl rakouský architekt, historik umění a architektury, vysokoškolský profesor a památkový konzervátor, který působil především v Brně a ve Vídni. Od roku 1878 byl profesorem na technické vysoké škole v Brně, kde v akademickém roce 1882/1883 zastával funkci rektora. Roku 1892 přešel na technickou vysokou školu ve Vídni, na níž působil až do roku 1905 a v akademickém roce 1896/1897 se rovněž stal rektorem. Od roku 1879 působil také jako konzervátor císařské a královské Ústřední komise pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek.
Při obnově historických staveb Prokop uplatňoval puristické zásady. Purismus však nelze chápat jako snahu o zachování všech autentických historických vrstev stavby. Jeho cílem bylo zpravidla dosažení předpokládané slohové jednoty, někdy také prostřednictvím odstranění mladších úprav nebo doplnění nových historizujících prvků. Prokopova vlastní architektonická tvorba náležela k historismu a využívala novogotické i novorenesanční formy. Příkladem je synagoga ve Velkém Meziříčí, projektovaná roku 1867, nebo kostel svatého Mikuláše v Tvarožné, vybudovaný v letech 1880 až 1881.
Prokop byl od roku 1865 členem vídeňského odborného spolku Wiener Bauhütte. Nešlo o restaurátorskou školu, ale o profesní sdružení spojené s dobovým architektonickým prostředím. Druhá polovina 19. století byla v Rakousku-Uhersku obdobím výrazného rozvoje historizující architektury, především novogotiky a novorenesance. Prokopova činnost architekta, historika architektury, profesora a památkového konzervátora vytvořila odborné předpoklady pro zpracování rozsáhlého projektu regotizace hradu Pernštejna.
Roku 1886 zasáhl věž čtyř ročních období požár, po němž byla věž opravena. O dva roky později Prokop zveřejnil projekt romantizující přestavby celého hradu. Dostupné prameny však jednoznačně nedokládají, že návrh vznikl přímo jako reakce na požár.
Projekt předpokládal rozsáhlou proměnu hradního areálu. Prokop se zaměřil především na obnovu ochozů, dostavbu věží a bran a na změnu všech střech hradního paláce. Výkresová dokumentace obsahovala půdorysy, pohledy a řezy. Detailní řezy zachycovaly také nové tvary střech a krovy navržené s využitím moderní vaznicové soustavy. Návrh tak nesměřoval pouze k opravě jednotlivých poškozených částí, ale k celkové stylové proměně hradu v romantizujícím gotickém duchu.
Důvod, proč projekt nebyl uskutečněn, není znám. Nelze spolehlivě doložit, že jej odmítli majitelé hradu, rod Mitrovských, ani že nezískal podporu státních institucí. Stejně tak nejsou doloženy konkrétní rozpory mezi Prokopem a případným objednavatelem.
Pozdější odborná literatura upozorňuje, že realizace návrhu by byla stavebně i ekonomicky velmi náročná. Vyžadovala by mimo jiné odstranění krovů hradního paláce z počátku 19. století a jejich nahrazení novými, vysokými a materiálově náročnými konstrukcemi.
