25/09/2026
Dnes dorazila zpráva, na kterou mnoho lidí netrpělivě čekalo, a která všem přinesla úlevu. Pohřešovaná seniorka byla nalezena živá, při vědomí, silně podchlazená a se zraněnou nohou. Okamžitě se jí dostalo odborné pomoci a byla převezena do nemocnice. Po dvou dnech nejistoty se tak uzavírá událost, která spojila desítky lidí napříč kraji.
Pátrání probíhalo v rozsáhlém lesním prostoru v okolí obce Těně. Byl vyhlášen III. stupeň poplachu. Terén, který na mapě vypadá nenápadně, na živo může překvapit. Kdo tyto lesy zná, ví, že nejde o jednoduchý terén — střídají se husté porosty, mokré louky, paseky i místa, kam se člověk dostane jen pěšky. Hasiči z Olešné tam strávili dlouhé hodiny po dva dny.
Ve středu 23. 9. 2026 byli členové zásahové jednotky z Olešné povoláni ve večerních hodinách, přičemž terén prohledávali asi do 2 hodin ranních. V Lidovém domě v Zaječově byl zřízen krizový štáb. Každá další určená oblast byla prohledána po sektorech za kooperace všech zúčastněných. Co není veřejnosti až tak známé je, že takové pátrání nevypadá jako náhodné rozprchnutí hledačů po lese. Každý zasahující se musí přesně držet své trasy dle pokynů tak, aby došlo k pokrytí celé oblasti. Zkrátka, ačkoliv to může pro nezúčastněného jedince vypadat jednoduše, věřte, že to tak ve skutečnosti není.
Následující den byla jednotka z Olešné opětovně přizvána k probíhajícímu zásahu před půl jedenáctou dopoledne, aby se na základnu vrátila kolem osmé hodiny večerní. Přesně nevíme, kolik kilometrů bylo nachozeno. To nebylo v daný okamžik podstatné. Z vyprávění kolegů je jasné, že každý pátrající má po uplynulých dvou dnech v nohách kolem 15km v nárocnem terénu, za povětrnostních podmínek, které se během obou dnů výrazně měnily od slunce, přes vítr nebo déšť, ale také bouřku a kroupy.
Nezapomínejme, že pátrání v takovém terénu není žádný turistický výlet. Hasiči i policisté se pohybovali v zásahovém oblečení, v pevných botách, s výstrojí a vybavením, které je nutné mít u sebe — tedy s výraznou zátěží. Každý krok v mokré trávě, bahně nebo mezi větvemi je s takovou výbavou mnohem náročnější než běžná chůze. Tohle není procházka, ale fyzicky i psychicky náročná práce, kterou dobrovolní hasiči dělají ve svém volném čase, po směnách, po práci, často na úkor spánku a pohodlí.
Do pátrání se zapojili stovky lidí. Policisté, profesionální i dobrovolní hasiči z Plzeňského i Středočeského kraje, psovodi, drony, čtyřkolky a také vrtulník s termovizí. Byla rozeslána hromadná SMS na telefony v okruhu 10km od pátrací oblasti. Vše s jediným cílem: najít ženu, která se při houbaření ztratila a kvůli své nemoci nedokázala určit, kde se nachází.
Podobné akce vždy připomenou, jak nenahraditelní jsou dobrovolní hasiči. Nejsou to lidé, kteří „jen plní povinnost“. Jsou to sousedé, kolegové, kamarádi — lidé, kteří po práci nebo po noční směně stojí v lese, procházejí mokré louky, volají do tmy a kontrolují každý kout, protože někde tam může být někdo, kdo potřebuje jejich pomoc. To vše bez nároku na jakýkoliv honorář, protože o tom dobrovolnictví není. Jejich odhodlání, vytrvalost a ochota pokračovat dál, i když už je člověk unavený, jsou tím, co dává pátrání skutečný smysl.
Děkujeme všem, kteří se na akci podíleli.
