Olešnice je trojúhelníkové městečko na Boskovicku ležící na Hornosvratecké vrchovině, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Okolí města sousedí s moravským okresem Žďár nad Sázavou (kraj Vysočina) a českým okresem Svitavy (Pardubický kraj). Město se nachází na moravské straně zemské hranice. Olešnice (též Olešnice na Moravě, německy Oels) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 9 km SZ od Kunštátu, na soutoku Hodonínky a Veselského potoka, v Hornosvratecké vrchovině. V roce 1999 získala obec 1. místo v 5. ročníku soutěže o titul Vesnice roku. Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 z falza z 12. století. První oficiální záznam je z roku 1348. Roku 1759 došlo ke sloučení německé a moravské strany městečka, zároveň obě strany uzavřely dohodu o vedení společného obecního jmění, když do té doby byly obecní účty vedeny odděleně.[3]Od 14. století městečko, 15. prosince 1999 povýšení na město. Od 17. října 1997 obec užívá vlajku.[4] Znak je odvozen ze znamení pánů z Lomnice. Městečko od roku 1496 drželi Pernštejnové - Vilém z Pernštejna, Jan z Pernštejna, poté připadlo zboží panství Kunštát. V letech 1678-1733 v držení hrabat z Lamberka. Již roku 1539 udělil Jan z Pernštejna cechovní řád krejčím, později byl udělen tkalcům - 1545, soukeníkům - 1610. V polovině 18. století byla zřízena soukenická manufaktura a v rodině Danzingerů se od roku 1816 objevuje tradiční modrotisk, ruční potisk dřevěnými formami a barvení plátna indigem zůstal zachován dodnes. Mezi významnější rodáky patří historik Augustin Neumann (1891-1948), historik a básník Karel Doskočil (1908-1962) a muzikolog Jaroslav Pohanka (1924-1964).[5]
Pamětihodnosti
Kostel sv. Vavřince - farní kostel na náměstí, zničen požárem roku 1827, v letech 1827-1839 na jeho místě vystavěn kostel sv. Leopolda, zvony z roku 1835, věž upravena roku 1882. Kostel sv. Mikuláše - hřbitovní kostel, doba výstavby není přesně známa, přestavěn v letech 1723 a 1852
Evangelický kostel - farní kostel na Rovečínské ulici, postaven v letech 1860-1864 společně s farou a hřbitovem
Dřevěnice na Vejpustku
Tvrz Crhov (2 km JV) - vznikla pravděpodobně za česko-uherských válek v druhé polovině 15. století, kdy ves Crhov měl v držení Jan Děvečka z Herštejna [6]
Zámek Lamberk - pocházející z konce 17. století nacházející se asi 1,5 kilometru severozápadně od obce
Příroda v okolí
Přírodní park Svratecká hornatina
JV od města leží Přírodní park Halasovo Kunštátsko
SZ Přírodní park Údolí Křetínky
ZJZ Přírodní park Lhotské jalovce a stěny
JZ Přírodní památka Kocoury
