Charakterizujeme základní biologické mechanismy s cílem zlepšit prevenci, diagnostiku a léčbu závažných neinfekčních onemocnění. Náš výzkum pomáhá medicíně.
Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i. je přední výzkumná instituce, na které působí řada světově uznávaných odborníků. Administrátor stránek si vyhrazuje právo nezveřejňovat materiály, které jsou v rozporu s platnými právními předpisy nebo ty, které by mohly svým obsahem poškodit dobré jméno FGÚ nebo jeho oprávněné zájmy.
SOUTĚŽ 3💥
1) vyber správnou odpověď (na konci videa)
2) přijď s ní k našemu stánku na v Letňanech, který se koná 4.-6. června 2026, 10-18 hodin
3) vyzvedni si náš nový merch 🥰
SOUTĚŽ 💥
1) vyber správnou odpověď (na konci videa)
2) přijď s ní k našemu stánku na v Letňanech, který se koná 4.-6. června 2026
3) vyzvedni si náš nový merch 🥰
07/05/2026
🌍 Na Den Země se naši vědci, vědkyně a jejich rodiny potkali v biomedicínském kampusu AV ČR v Praze-Krči s kolegy z dalších ústavů. Vzali rukavice, pytle a vyrazili ven.
Společně uklidili okolí ústavů, strávili čas mimo laboratoře a den zakončili u ohně.
Akce je součástí iniciativy Sustainable Biomed, která od roku 2019 propojuje zaměstnance biomedicínských ústavů v Krči a hledá cesty, jak dělat vědu i každodenní provoz kampusu udržitelněji.
Nejde ale jen o jeden úklid. Vědci a zaměstnanci zapojení do iniciativy se dlouhodobě věnují také podpoře biodiverzity v areálu, šetrnějšímu sekání trávníků, instalaci ptačích budek a hmyzích hotelů, udržitelnější dopravě, zdravější stravě, třídění odpadu, úsporám energií i popularizačním akcím, jako jsou přírodovědné vycházky nebo promítání filmů s ekologickou tematikou.🌱
📅 Metformin patří mezi nejčastěji předepisované léky na cukrovku. Co když nám ale dokáže říct mnohem víc než jen to, že ho pacient užívá?
🧬 Metabolity – malé molekuly v našem těle – odrážejí, co se v organismu skutečně děje. U lidí s cukrovkou se jejich hladiny výrazně liší oproti zdravé populaci.
🧠 Některé z nich dokonce souvisejí s centry v mozku, která ovlivňují hlad a sytost.
💡 Může takové „čtení“ metabolismu pomoct lékařům lépe sledovat léčbu nebo vyvíjet nové terapie? 👇
01/05/2026
🧠 Mozek váží jen dvě procenta lidské hmotnosti, ale spotřebuje až dvacet procent veškeré tělesné energie. Není se proto čemu divit, že býváme i z obyčejného myšlení unavení.
🔬 O mozku toho sice víme čím dál tím víc, přesto nás nové objevy občas překvapí. 🏃♂️ Třeba když zjistíme, že pro rozvoj mozku je důležitý nejen paměťový trénink, ale také fyzická aktivita, která zdaleka není jen o jeho okysličení.
🎧Poslechněte si neurovědce Aleše Stuchlíka z Fyziologický ústav AV ČR na Český rozhlas ⤵️
https://1url.cz/eeBBk
24/04/2026
Duben je měsícem zvyšování povědomí o autismu ( month). Možná ale nepotřebujeme jen více informací, často chybí spíše porozumění a empatie.
Autismus ( ) je neurovývojová odlišnost, která ovlivňuje způsob, jakým mozek zpracovává informace, vnímá podněty a vytváří sociální porozumění. Nevzniká jedním znakem ani jednou příčinou, jde o kombinaci více rysů, které se projevují dlouhodobě v průběhu vývoje.
Důležitou roli v raném vývoji mozku hraje také tzv. synaptické prořezávání (pruning) - proces, při kterém se odstraňují méně využívaná nervová spojení a posilují ta aktivní. Právě regulace těchto procesů je u ASD narušená a je jedním z témat současného výzkumu na .
Důležité je, že jednotlivé rysy spojené s autismem (např. potřeba rutiny nebo citlivost na podněty) se v určité míře vyskytují i u neurotypické populace. Samy o sobě ale diagnózu neurčují, rozhodující je jejich kombinace, intenzita a dopad na každodenní fungování.
Autismus je zároveň velmi různorodý - neexistuje jeden typický autistický mozek. Každý člověk na spektru má jedinečný profil schopností i výzev.
Současný výzkum také upozorňuje na tzv. "problém dvojí empatie". Nejde jen o to, že by autističtí lidé nerozuměli neurotypickým - často si navzájem nerozumí obě skupiny.
Možná tedy nejde jen o měsíc "awareness", ale i o připomínku, že porozumění je obousměrné, a že empatie je stejně důležitá jako zvyšování povědomí.
Pokud jste nestihli Týden mozku, máme pro vás druhou šanci 👇Zveme vás na dvojitou popularizační přednášku ve spolupráci s Národní ústav duševního zdraví.
🧠 Jak mozek pozná, že je situace nebezpečná - třeba na křižovatce?
Abychom se mohli orientovat ve světě, mozek si neustále vytváří vnitřní „mapy“ prostoru. Klíčovou roli v tom hraje hipokampus, který propojuje místa, objekty i naše zkušenosti.
Nejde ale jen o prostor. Hipokampus zpracovává i čas - tedy pořadí událostí a jejich návaznost. Podle tzv. hypotézy časové kompakce mozek tyto informace zjednodušuje a vytváří představy o tom, co se pravděpodobně stane dál.
Jak nám hipokampus pomáhá orientovat se v neustále se měnícím světě? A co se stane, když tento systém přestane fungovat?
🧠 Co kdybychom dokázali zapnout nebo vypnout konkrétní neurony… a sledovat, jak to ovlivní chování?
V Laboratoři neurofyziologie paměti hledáme bakalářské a magisterské studenty do týmu, kde se spojuje moderní neurověda, technologie a skutečné otázky o duševním zdraví.
🔗 https://fgu.cas.cz/vyzkum-a-laboratore/vyzkumna-oddeleni/neurofyziologie-pameti/
🔬 Na čem budeš pracovat?
Zaměřujeme se na roli prefrontálních interneuronů v depresním chování - tedy buněk, které fungují jako „dirigenti“ mozkové aktivity.
A jak na to jdeme?
✨ Optogenetika - ovládání neuronů světlem
💊 Chemogenetika - cílená aktivace/inhibice neuronů pomocí receptorů
⚡ Elektrofyziologie - měření mozkové aktivity a oscilací
🧠 Behaviorální testy - protože depresi opravdu nejde studovat jen „na buňkách“
📊 Strojové učení - analýza chování zvířat pomocí modelů
🧫 Histologie - ověření, že všechno fungovalo tak, jak mělo
Od kryokutu a mikroskopu přes pájení konektorů až po analýzu dat v Pythonu - dostaneš se k celému procesu skutečného výzkumu.
📉 Každý 4. člověk zažije během života depresi.
📍 Prefrontální kůra hraje klíčovou roli v rozhodování i regulaci emocí.
👉 A právě její interneurony můžou být jedním z klíčů k pochopení toho, co se při depresi děje.
👩🔬 Práce probíhá pod vedením Mgr. Karolíny Hrůzy, Ph.D. (ano, s Hrůzou zkoumáme… no, však víš 😄)
28/03/2026
Změna času ⏰ je za rohem.
Většina z nás žije podle hodin na zdi - ne podle těch v našem mozku.
Naše vnitřní biologické hodiny jsou řízené světlem a koordinované malou oblastí v mozku. Určují, kdy jsme bdělí, kdy unavení a kdy je náš čas na spánek.
Problém nastává ve chvíli, kdy se tento vnitřní čas neshoduje s tím společenským.
👉 Naše společnost je nastavená spíše pro "ranní ptáčata". Pro "noční sovy" to znamená fungovat v biologické nevýhodě.
Když se navíc liší spánkový režim mezi pracovním týdnem a víkendem, dochází k jevu, kterému říkáme sociální jet lag.
Tato nesynchronizace není jen o únavě:
má měřitelné dopady na metabolické a kardiovaskulární zdraví. A dvakrát ročně ji ještě prohlubujeme změnou času.