Vladimír Kremlík

🌊 Vltava není jen kulisa Prahy. Je to strategická dopravní infrastruktura 21. století.

V době, kdy Prahu čekají obrovské dopravní a stavební projekty – od metra D přes dostavbu městského okruhu až po modernizaci železnice – bychom neměli přehlížet jeden z největších dopravních koridorů, který už ve městě máme. Vltavu.

Jako bývalý ministr dopravy dlouhodobě zastávám názor, že moderní metropole musí využívat všechny druhy dopravy, které mohou snížit zatížení ulic, emise i náklady na logistiku.

Vodní doprava není nostalgie. Je to součást budoucnosti.

👉 Pro stavební logistiku představuje možnost přepravit velké objemy materiálu bez dalšího zatížení silniční sítě.

👉 Pro městskou logistiku může být součástí ekologických řešení „poslední míle“.

👉 Pro veřejnou dopravu nabízí potenciál rozvoje pravidelných linek podél Vltavy a lepší propojení městských částí.

👉 A pro cestovní ruch i kvalitu života představuje jedinečný veřejný prostor, který si zaslouží mnohem větší pozornost.

V zahraničí sledujeme návrat měst k řekám. Nejen jako k rekreačním zónám, ale jako k aktivní součásti městské mobility a udržitelné logistiky.

Praha má v tomto směru obrovský potenciál.

Pokud chceme budovat odolné, chytré a konkurenceschopné město, musíme se na dopravu dívat multimodálně. A Vltava by měla být jedním z pilířů této strategie.

Řeka není překážka. Řeka je příležitost.

Velmi rád jsem přijal pozvání Jeho Excelence pana Yashara Aliyeva, velvyslance Ázerbájdžánské republiky, na recepci u příležitosti Dne nezávislosti Ázerbájdžánu.

Česká republika a Ázerbájdžán dlouhodobě rozvíjejí vztahy v oblasti energetiky, dopravy, infrastruktury, obchodu i technologické spolupráce. Z pohledu bývalého ministra dopravy vnímám Ázerbájdžán jako strategicky významnou zemi na křižovatce Evropy a Asie, která hraje stále důležitější roli v oblasti logistických koridorů, connectivity a moderní infrastruktury.

V dnešní geopoliticky složité době považuji osobní dialog, ekonomickou diplomacii a budování vzájemné důvěry mezi státy za mimořádně důležité. O to více si vážím možnosti setkat se se zástupci diplomatického, podnikatelského a veřejného života při této významné příležitosti.

Děkuji za milé pozvání a přeji Ázerbájdžánu mnoho stability, prosperity a úspěchů do dalších let.

Betonárny u řeky jsou strategická městská infrastruktura.

Když se řekne betonárna, mnoho lidí si představí provoz, který by měl být co nejdále od města.

Jenže u říčních betonáren je potřeba přemýšlet jinak. Pokud jsou dobře umístěné, napojené na vodní dopravu a slouží velkým městským stavbám, mohou významně snižovat zatížení silniční sítě.

TBG METROSTAV připomněl, že od roku 1967 bylo po vodě dopraveno více než 10 milionů tun kameniva a tím ušetřeno přibližně 40 milionů kilometrů po silnicích.

To není detail. To je dopravní výkon, který se neodehrál v ulicích.
Praha bude i nadále potřebovat beton, kamenivo a stavební logistiku. Pokud vytlačíme všechny provozy od řeky, nezmizí poptávka. Jen ji přesuneme na kamiony.

Moderní město nemá vytěsňovat infrastrukturu. Má ji chytře integrovat.

Děkuji všem účastníkům kulatého stolu SIRDO.EU a CeTrEx Hospodářská komora hlavního města Prahy za věcnou diskusi. Téma udržitelné nákladní dopravy si zaslouží pokračování.

Dnes jsme v rámci Pražské Hospodářské komory uspořádali diskusní setkání s náměstkem primátora hl. m. Prahy pro infrastrukturu Michalem Hrozou za účasti Filipa Dvořáka, místopředsedy PHK, a Petra Michala, předsedy PHK.

Debata se nesla především v duchu klíčových témat budoucnosti Prahy:

➡️ doprava a dopravní infrastruktura,
➡️ dostupnost bydlení,
➡️ rozvoj města,
➡️ koordinace velkých investic,
➡️ fungování Prahy jako moderní evropské metropole.

Velmi oceňuji, že zazněla i potřeba silnější koordinace infrastrukturních staveb, efektivnějšího řízení města a větší podpory strategických investic. Právě doprava, výstavba a moderní infrastruktura budou rozhodovat o tom, zda Praha obstojí v konkurenci evropských metropolí.

Jako bývalý ministr dopravy dlouhodobě říkám, že Praha potřebuje:
✔️ rychlejší povolovací procesy,
✔️ lepší koordinaci dopravních staveb,
✔️ modernizaci železničních uzlů,
✔️ rozvoj městské logistiky,
✔️ větší propojení dopravy, energetiky a digitálních technologií.

Praha nesmí být městem permanentních uzavírek a nekonečných povolovacích procesů. Musí být městem strategického řízení, dlouhodobé vize a moderní infrastruktury pro 21. století.

Děkuji Michalu Hrozovi za otevřenou diskusi a všem účastníkům za velmi odbornou debatu.

Železnice na letiště není luxus. Je to základní infrastruktura evropské metropole.

Dnešní posun u trati Praha – Letiště Václava Havla – Kladno vnímám jako velmi důležitou zprávu nejen pro Prahu a Středočeský kraj, ale pro celou Českou republiku.

Jako bývalý ministr dopravy jsem už v roce 2019 ve Sněmovně jasně říkal, že železnice je mou prioritou. A právě železniční spojení Prahy, Kladna a Letiště Václava Havla jsem tehdy označoval za jeden z projektů, který nesmí zůstat pouze v diskusích, studiích a prezentacích.

Praha je jednou z posledních významných evropských metropolí, která stále nemá kapacitní kolejové napojení svého hlavního letiště. To je dopravní, ekonomický i reputační dluh. Letiště, Kladno, centrum Prahy, příměstská doprava, pracovní mobilita i turistický ruch potřebují moderní, spolehlivé a kapacitní řešení.

Modernizace trati z Ruzyně do Kladna je proto mnohem víc než jen další železniční stavba. Znamená druhou kolej, elektrizaci, vyšší rychlost, nové zastávky, lepší přestupní vazby a především vyšší kvalitu každodenního cestování pro desetitisíce lidí.

Současně je to připomínka jedné věci: velké dopravní stavby se nesmí stát rukojmím politických cyklů. Připravují se roky, někdy desetiletí. Každá vláda, každé vedení města a každý investor by měli mít odvahu navazovat na práci předchůdců tam, kde projekt dává smysl.

U železnice na letiště a do Kladna to smysl dává jednoznačně.

Teď je klíčové, aby se stavba nezastavila v dalších povolovacích, rozpočtových nebo koordinačních problémech. Praha, stát, Správa železnic, Středočeský kraj i dotčené obce musí táhnout za jeden provaz.

Protože moderní doprava není jen o kolejích a betonu. Je o konkurenceschopnosti země, kvalitě života lidí a schopnosti státu konečně dotahovat strategické projekty do konce.

Praha a Středočeský kraj potřebují železnici 21. století. A spojení na letiště je její nezbytnou součástí.

Data z praxe: jedna loď není jeden kamion.

Diskuse o vodní dopravě musí stát na datech. A ta jsou u stavebních materiálů velmi přesvědčivá. TBG METROSTAV ukázal konkrétní příklad: při roční produkci 200 000 m³ betonu je potřeba přibližně 370 000 tun kameniva.

Při dopravě kameniva kamiony to znamená zhruba 14 800 jízd ročně a 1 480 000 km po silnicích. Při využití lodí jde přibližně o 370 jízd ročně a 51 800 km po řece. Rozdíl není kosmetický. Je systémový. Praha potřebuje stavební materiály. Bude stavět metro, mosty, tratě, čtvrti i veřejnou infrastrukturu. Otázka nezní, zda se bude materiál vozit. Otázka zní, kudy, jak a s jakými dopady na obyvatele. Voda může být pro Prahu tichým, kapacitním a velmi racionálním partnerem.

Děkuji všem účastníkům kulatého stolu SIRDOC a CeTrEx Hospodářská komora hlavního města Prahy za věcnou diskusi.
Téma udržitelné nákladní dopravy si zaslouží pokračování.

Technologie už dávno nejsou jen nástrojem.
Začínají nás znát lépe, než si sami připouštíme. 🤖⚡️
Otázka už není co AI umí, ale kam až ji pustíme.

Nejrychlejší cesta? Začít tam, kde infrastruktura už existuje.
Jedna z nejdůležitějších myšlenek kulatého stolu byla velmi praktická: nemusíme čekat jen na velké investice.

Ředitelství vodních cest České republiky představilo koncept tzv. nulté etapy citylogistiky na stávajících překladištích. Cílem je využít existující infrastrukturu, rychle aktivovat jednoduchá veřejná překladiště a umožnit pravidelný převod části přeprav ze silnice na vodu.

Právě stavební materiály, výkopky, suť a stavební odpady jsou komodity, u nichž dává vodní doprava v Praze největší smysl. Podstatné je, aby tato překladiště měla bezprašné manipulační plochy, opatření proti prašnosti, dobré napojení na veřejné komunikace a jasně nastavený provozní režim.

Nejde jen o techniku. Jde o důvěryhodný model, který bude dostupný podnikatelům za transparentních podmínek.
Malé provozní kroky mohou přinést velký dopravní efekt.

Děkuji všem účastníkům kulatého stolu SIRDO.EU a CeTrEx Hospodářská komora hlavního města Prahy za věcnou diskusi. Téma udržitelné nákladní dopravy si zaslouží pokračování.

Vltava prochází centrem města. To je výhoda, ne překážka.
V mnoha evropských městech je řeka součástí dopravního systému. V Praze ji často vnímáme hlavně jako krajinný a rekreační prvek.
To je škoda.

Vltava prochází přímo centrem města a nabízí možnost přiblížit šetrnou nákladní dopravu ke zdrojům a cílům přeprav. Právě to je u městské logistiky klíčové: čím blíž je kapacitní dopravní osa, tím menší tlak vzniká na uliční síť.

Příklady z Paříže ukazují, že i v husté městské zástavbě lze vodní dopravu využívat pro stavebnictví, odpady nebo zásobování. Berlín po sjednocení rovněž významně využíval lodní dopravu při výstavbě města.

Praha nemusí vymýšlet nemožné. Může se inspirovat tím, co jinde funguje.

Vltava není problém. Vltava je součást řešení.

Děkuji všem účastníkům kulatého stolu CeTrEx Hospodářská komora hlavního města Prahy a SIRDO za věcnou diskusi. Téma udržitelné nákladní dopravy si zaslouží pokračování.

Evropa dnes stojí před zásadní otázkou:
Chceme být kontinentem regulací, nebo také kontinentem inovací, podnikání a rychlého růstu?

Proto vítám iniciativu Evropské komise „EU Inc.“, která má výrazně zjednodušit podnikání napříč Evropskou unií. Možnost založit firmu online do 48 hodin a za méně než 100 EUR je přesně ten typ modernizace, který Evropa potřebuje.

Jako bývalý ministr dopravy i předseda Centra dopravní excelence při Hospodářská komora hlavního města Prahy tento krok jednoznačně podporuji a oceňuji.

Evropská ekonomika potřebuje méně administrativních bariér, rychlejší procesy a prostředí, které bude motivovat inovátory, startupy, technologické firmy i průmysl investovat právě v Evropě — nikoliv mimo ni.

V dopravě, logistice, AI, Smart Cities nebo vodíkových technologiích dnes často rozhodují týdny a měsíce. Pokud chceme konkurovat USA nebo Asii, musíme umět reagovat rychleji, flexibilněji a digitálněji.

Právě propojení digitalizace, jednotného trhu a podpory podnikání může být jedním z klíčů k nové evropské konkurenceschopnosti.

Evropa nesmí být jen regulátorem budoucnosti.
Musí být také jejím tvůrcem.