Česká školní inspekce - analýzy, data, publikace

📊 Školní připravenost se sleduje, ale ne vždy využívá

Většina mateřských škol věnuje velkou pozornost tomu, jak jsou děti připravené na nástup do základní školy. Pedagogická diagnostika je dnes běžnou součástí jejich práce. Samotné zjišťování ale nestačí – klíčové je, jak se s těmito informacemi dál pracuje. A to se ne vždy daří.

Co ukazují data ČŠI:
🔹 přibližně 65 % mateřských škol pracuje s výsledky efektivně,
🔹 zhruba 25 % škol s nimi pracuje spíše neefektivně,
🔹 téměř 10 % škol výsledky nevyužívá vůbec,
🔹 pouze asi třetina škol sleduje úspěšnost dětí po nástupu do ZŠ.

To znamená, že školy často vědí, jak na tom děti jsou, ale tato zjištění se ne vždy promítají do konkrétní podpory. Pokud se informace o potřebách dítěte nevyužijí včas, ztrácí diagnostika svůj smysl. Bez návazné práce nelze dobře vyhodnotit, co funguje, ani upravit přístup tak, aby odpovídal skutečným potřebám dětí.

👉 Nestačí zjistit, že má dítě potíže. Klíčové je, co se s touto informací děje dál – a jak se promítne do každodenní práce s dítětem i do jeho přechodu na základní školu. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://1url.cz/KeBS0

📊 Pozdější nástup do školky znamená náročnější start ve škole. Rozdíly vznikají brzy

To, kdy děti začnou chodit do mateřské školy, není jen organizační otázka. Pozdní nástup znamená vyšší potřebu podpory. Data České školní inspekce ukazují, že pozdější nástup do předškolního vzdělávání souvisí s vyšší potřebou podpory při přechodu do základní školy.

Co ukazují data ČŠI:
🔹 podíl odkladů školní docházky zůstává vysoký (např. 22,5 % ve školním roce 2023/2024),
🔹 mezi regiony existují výrazné rozdíly (až 15procentních bodů),
🔹 pozdější nástup do MŠ souvisí s vyšší potřebou podpory,
🔹 rozdíly mezi dětmi se začínají projevovat už v předškolním věku.

👉 Rozdíly mezi dětmi se přitom začínají projevovat už v předškolním věku. Pokud na ně systém nereaguje včas, mohou se dále prohlubovat a promítat se do další vzdělávací dráhy. Včasné zapojení do předškolního vzdělávání má prokazatelné přínosy. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://1url.cz/KeBS0

📄Jak má postupovat škola při řešení problému?

Problémy a případné stížnosti jsou přirozenou součástí fungování světa i školy. Způsob, jakým k nim škola přistupuje, ale často rozhoduje o tom, jestli se situace rychle vyřeší, nebo naopak vyhrotí. Přijetí a způsob řešení stížnosti má zásadní vliv na další vývoj. Dobře zvládnutý postup může spor uklidnit, nevhodně vedený ho naopak prohloubí.

Základní kroky:
🔹 přijmout stížnost a potvrdit její přijetí
🔹 situaci důkladně prošetřit
🔹 zapojit relevantní osoby (učitel, třídní učitel, vedení školy)
🔹 nastavit konkrétní opatření
🔹 průběžně komunikovat s rodiči

Co je klíčové:
🔹 neřešit stížnost formálně, ale věcně
🔹 vysvětlovat postup a rozhodnutí
🔹 vyhodnotit, jestli přijatá opatření fungují

Dobře zvládnutá stížnost může posílit důvěru mezi školou a rodiči – a předejít dalším problémům. Otevřený a srozumitelný přístup školy je často tím, co rozhodne, jestli se situace uzavře, nebo eskaluje. Jak postupovat efektivně najdete zde: https://1url.cz/OeEdn

📄Jak mají postupovat zákonní zástupci při problému ve škole?

Jako všude může i ve škole nastat problém, který je potřeba vyřešit. Z dat i zkušeností České školní inspekce dlouhodobě vyplývá, že většina problémů mezi školou a rodiči se dá vyřešit přímo na místě. Klíčové je vědět, na koho se obrátit a jak postupovat, aby se situace zbytečně nevyhrotila.

Základní postup:
🔹 obraťte se na učitele nebo třídního učitele
🔹 pokud se situace nevyřeší, kontaktujte vedení školy
🔹 popište problém konkrétně a dejte škole prostor reagovat

Co je důležité:
🔹 řešit věci včas
🔹 komunikovat otevřeně a věcně
🔹 zajímat se o to, jak škola situaci řeší

Česká školní inspekce je až další krok – ve chvíli, kdy škola problém neřeší nebo postup není v souladu s právními předpisy. Většina stížností se týká komunikace a vztahů. Právě proto bývá osobní řešení ve škole nejrychlejší a nejúčinnější.

📌 Správně zvolený postup šetří čas všem – rodičům, škole i inspekci – a zároveň zvyšuje šanci, že se problém skutečně vyřeší. Jak postupovat efektivně najdete zde: https://1url.cz/OeEdn

🔍 Inspektoři neopomenou žádnou stížnost. Co to znamená v praxi?

Hlavním úkolem České školní inspekce je hodnocení kvality vzdělávání přímo ve školách v rámci inspekční činnosti. Součástí její práce je ale také prošetřování stížností – ČŠI má ze zákona povinnost každý podnět prověřit. Nevybírá si, které stížnosti bude řešit a které ne – vše musí posoudit, ověřit a uzavřít.

V praxi to znamená, že vyřizuje:
🔹závažné případy i běžné situace z provozu školy
🔹podněty, které by se daly vyřešit přímo ve škole
🔹i stížnosti, které nespadají do její působnosti

Mezi takové patří typicky například:
🔹 pracovněprávní vztahy
🔹 personální otázky
🔹 hospodaření školy

Všechny stížnosti, které do působnosti ČŠI nespadají, musí inspektoři vyhodnotit a následně předat příslušným institucím. Každý takový případ znamená čas a práci, kterou je potřeba jeho zpracování věnovat. Přitomokud se problémy řeší přímo ve škole nebo správnou cestou, bývá řešení rychlejší a účinnější – a zároveň to umožňuje věnovat více prostoru tomu, co je pro systém klíčové: hodnocení kvality vzdělávání.

👉 Stížnost podaná České školní inspekci by neměla být prvním krokem, ale až jednou z dalších možností, když běžné postupy selžou. První cesta má směřovat za učitelem, který zná děti nejvíce, vedením školy nebo zřizovatelem. Jak postupovat efektivně najdete zde: https://1url.cz/OeEdn

📑 Kolik stížností řeší školy a ČŠI? Podívejte se na aktuální data

Počet stížností, které Česká školní inspekce řeší, v posledních letech roste. Z dat je patrné, že nejde o jednorázový výkyv, ale o dlouhodobý trend, který se promítá do fungování škol i práce inspekce. Stížnosti přitom představují jeden z důležitých zdrojů informací o tom, s jakými situacemi se školy, žáci i rodiče v praxi setkávají.

Ve školním roce 2025/2026 evidujeme k dnešnímu dni téměř 1 500 stížností. Pokud bude podobné tempo pokračovat, může se jejich celkový počet za celý rok pohybovat přibližně mezi 1 750 až 1 900.

📊 Vývoj v posledních letech:
🔹 2022/2023: 1 041 stížností
🔹 2023/2024: 1 234 stížností
🔹 2024/2025: 1 579 stížností
🔹 2025/2026: ???

Nárůst je zřejmý. Neznamená ale automaticky, že se situace ve školách zhoršuje. Roli hraje také větší informovanost rodičů, jejich ochota problémy řešit a využívat dostupné nástroje. Dlouhodobě se stížnosti nejčastěji týkají komunikace mezi školou a rodiči, vztahů nebo způsobu řešení situací ve škole.

👉 Stížnosti jsou důležitým signálem o tom, co se ve školách děje. Největší přínos mají tehdy, když vedou k řešení přímo ve škole – tedy tam, kde problém vzniká. Právě včasná a otevřená komunikace může řadě situací předejít nebo je vyřešit dříve, než přerostou ve stížnost. Jak postupovat efektivně najdete zde: https://1url.cz/OeEdn

📍 Jak se liší vzdělávání v Česku? Odpověď nabízejí mapy, které zaujaly i kartografy

Publikace České školství v mapách II přináší detailní pohled na regionální rozdíly ve vzdělávání v Česku. Na základě dat České školní inspekce, MŠMT, Cermatu či Českého statistického úřadu porovnává okresy z hlediska výsledků žáků, personálního zajištění, vzdělanostních aspirací i kvality školního prostředí. Díky návaznosti na první vydání z roku 2022 umožňuje sledovat i vývoj v čase.

Odborná komise České kartografické společnosti zařadila publikaci do finále soutěže Mapa roku 2025 v kategorii Digitální kartografické produkty. V konkurenci 14 projektů se České školství v mapách II dostalo mezi pět nominovaných. Vedle projektů Akademie věd ČR a univerzit zaměřených například na klimatické jevy, historické mapy nebo jazykové atlasové aplikace jde o významné oborové uznání.

Obě publikace České školství v mapách ukazují, že rozdíly mezi regiony zůstávají dlouhodobě stabilní. Nejlepších výsledků dosahují Praha a její okolí, Brno nebo Zlínský kraj, zatímco Karlovarský a Ústecký kraj patří mezi regiony s nejslabšími výsledky. Nedostatek kvalifikovaných učitelů se přitom netýká jen strukturálně oslabených oblastí, ale i Prahy, a psychologů je nedostatek napříč celou republikou.

🔗 Důležitou součástí projektu je také portál Vzdělávání v datech, který umožňuje s vybranými ukazateli pracovat interaktivně. Samotné publikace najdete zde https://1url.cz/6e1Se a zde https://1url.cz/YeE4N

🎯 O další dráze žáků nerozhodují jen jejich schopnosti

V debatě o přijímacích zkouškách se často soustředíme na výkon jednotlivce. Data ale ukazují, že významnou roli hrají i podmínky, ve kterých žáci vyrůstají a studují. To, kam se žáci po základní škole hlásí, se v různých částech Česka výrazně liší.
Jak ukazuje mapa, podíl žáků, kteří směřují na nematuritní obory, není rovnoměrný – mezi regiony jsou výrazné rozdíly.

🔹v některých oblastech je tato cesta výrazně častější
🔹jinde naopak převažují přihlášky na maturitní obory
🔹rozhodování žáků se liší podle prostředí

Data ukazují, že volba další vzdělávací dráhy není jen individuální rozhodnutí. Ovlivňují ji i podmínky, ve kterých žáci vyrůstají a studují. Jinými slovy: žáci nevolí ze stejných možností – a to se promítá i do jejich další vzdělávací cesty.

👉 Při interpretaci výsledků přijímacího řízení je proto důležité zohledňovat nejen individuální výkon, ale i regionální a sociální rozdíly, které ovlivňují vzdělávací dráhy žáků. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://1url.cz/seHqH

📊 Rozdíly mezi školami se v čase příliš nemění

Na první pohled se může zdát, že podíl žáků hlásících se na gymnázia se každý rok výrazně proměňuje. Data České školní inspekce ale ukazují stabilnější obraz. I když se mění konkrétní žáci, základní vzorce zůstávají – některé školy mají dlouhodobě vyšší podíl přihlášených, jiné naopak nižší.

🔹 školy se mezi sebou výrazně nepřesouvají
🔹 rozdíly nejsou náhodné ani krátkodobé
🔹 opakují se napříč lety

Nejde přitom jen o „náhodu ročníku“. Výsledky i účast souvisejí s širšími faktory, které se ve školách dlouhodobě nemění.

👉 Jak ukazuje přehled, významnou roli hraje zejména socioekonomické prostředí žáků, kvalita školy a její podmínky. To znamená, že rozdíly mezi školami nevznikají náhodně, ale mají hlubší a dlouhodobé příčiny. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://1url.cz/seHqH

🎯 Školy se mezi sebou dlouhodobě nemění. A to není náhoda

Na první pohled se může zdát, že výsledky u přijímacích zkoušek jsou pokaždé jiné – jiní žáci, jiné testy, jiný rok. Data České školní inspekce ale ukazují něco jiného. Do přijímacího řízení se každoročně zapojuje jiná skupina žáků, přesto se celkové rozložení škol prakticky nemění. To naznačuje, že nejde jen o individuální výkony jednotlivých ročníků, ale o stabilnější charakteristiky škol a jejich prostředí.
Rozdíly mezi základními školami jsou překvapivě stabilní.

📊 Jak ukazuje graf, rozložení škol podle podílu žáků, kteří se hlásí na osmiletá gymnázia, se v jednotlivých letech téměř nemění. Vztahy mezi roky jsou silné a opakovaně potvrzené.

🔹 školy si dlouhodobě drží podobnou pozici
🔹 rozdíly mezi nimi nejsou náhodné
🔹 nejde o výkyv jednoho roku, ale o stabilní vzorec

To znamená, že přijímací řízení není jen jednorázová situace daná konkrétní skupinou žáků. Odráží i prostředí školy, očekávání a podmínky, ve kterých se žáci vzdělávají.

👉 Jinými slovy: nejde jen o to, kdo se ke zkoušce posadí. Ale i o to, odkud přichází. Pro interpretaci výsledků je proto důležité dívat se nejen na jednotlivé žáky, ale i na širší souvislosti – zejména na rozdíly mezi školami, které se v čase opakují a přetrvávají. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://1url.cz/seHqH

📍 Záleží i na tom, jak daleko je gymnázium

Rozhodování o další škole neovlivňuje jen výkon žáka nebo kvalita základní školy. Roli hrají i méně viditelné faktory – například vzdálenost školy od nejbližšího gymnázia. Data České školní inspekce ukazují, že základní školy, které jsou dál od osmiletého gymnázia, mají nižší podíl žáků, kteří se hlásí do přijímacího řízení.

🔹s rostoucí vzdáleností klesá účast u přijímaček
🔹přihlásí se menší část žáků

Zároveň ale platí, že ti, kteří se přihlásí, dosahují v průměru lepších výsledků v testech.

🔹uchazeči ze vzdálenějších škol bývají úspěšnější
🔹může jít o efekt vyšší motivace a pečlivějšího rozhodování

Jak se ukazuje, nejde jen o dostupnost škol, ale i o takzvaný „sebevýběr“ – k přijímačkám se častěji hlásí ti nejodhodlanější žáci.

👉 To znamená, že výsledky u přijímacích zkoušek nejsou dány jen schopnostmi, ale souvisejí i s tím, jaké možnosti a podmínky mají žáci ve svém okolí. Podrobnosti ukazuje tematická zpráva zde https://1url.cz/seHqH